Dienstl: Raději mzdy pro horníky než fond

Spolumajitel Severní energetické Jan Dienstl. Foto: Severní energetická

Podle spolumajitele Severní energetické Jana Dienstla je těžko pochopitelné, že vláda chce penězi z vyšších poplatků těžby financovat fond pro zmírnění sociálních dopadů útlumů těžby, který sama způsobuje administrativním blokováním jejího pokračování. Dienstl to sdělil serveru iUHLI.cz v reakci na další odložení projednávaní novely horního zákona.

„Horníci žádnou almužnu nebudou potřebovat, když je vláda nechá si na své mzdy vydělat,“ míní Dienstl. „Perspektivní řešení nemůže být založené na masivních převodech peněz z regionu do Prahy. Důsledky pro Severní energetickou tedy nepokládáme za tolik významné, jako důsledky pro region,“ upozornil spolumajitel Severní energetické.

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) v pondělí projednávání novely horního zákona opět odložila. Novela mění rozložení toho, kdo dostane peníze vybrané od těžebních společností na poplatcích z povrchové těžby hnědého uhlí. Důvodem odložení bylo podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) to, zda dát 200 milionů korun pro řešení sociálních problémů na fond pro horníky.

„Je potěšující, že si vláda konečně uvědomuje význam těžebního průmyslu pro ekonomiku ČR. Rozhodovat by ovšem měla až po zvážení celkové surovinové koncepce ČR. Perspektivní řešení by mělo zabezpečit jak surovinovou potřebu republiky, tak ekonomický rozvoj dosud podinvestovaných regionů,“ uvedl Dienstl.

Čím vyšší bude zdanění těžby, přičemž na formě zdanění příliš nezáleží, tím nižší bude podle Dienstla užitek těžby pro regiony. V řadě zemí jsou poplatky za těžbu minimální a například v Německu fakticky nulové, neboť stát vnímá fakt, že tato ekonomická činnost má pro ekonomiku státu daleko vyšší přínos a zároveň živí těžební oblasti.

S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo loni v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si ministr financí Andrej Babiš (ANO) sliboval zvýšení příjmu státní kasy o více než 3,6 miliardy korun.

Nyní jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle návrhu novely má jít obcím jen 33 procent a zbytek putovat do státního rozpočtu.  Změna má přinést do státní kasy o 427 milionů korun více než v roce 2013, na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

MPO už dříve oznámilo, že samotná výše těžebních poplatků se nově nebude určovat horním zákonem, ale vládním nařízením. Výše úhrady bude vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle MPO je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Nyní těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí.

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze