Divadýlko “mediálních feťáků”

chvaletice_elektrarna_foto_severni_energeticka

Podle Ivana Breziny je akce Greenpeace ve Chvaleticích pohým mediálním divadýlkem. Foto: Severní energetická

Čeští zelení aktivisté používají stejnou metodu jako teroristé z Islámského státu, napsal ve svém komentáři pro server g.cz novinář Ivan Brezina. Jeho text přinášíme ve zkrácené podobě.

Jedenáct zaměstnanců Greenpeace začalo protestovat proti tomu, aby uhelná elektrárna Chvaletice zůstala v provozu až do roku 2030. „Ekologové z Greenpeace obsadili chladicí věž elektrárny,“ píšou Novinky. Už tohle je úsměvný nesmysl. V české pobočce Greenpeace totiž není ani jeden člověk s formálním vzděláním v ekologii – jsou to všechno laici.

Čtěte také:
Nebezpečná předvolební kampaň na komíně elektrárny
Podle blogerky se Greenpeace zbláznili

Zaměstnanci nadnárodního zeleného koncernu o životním prostředí vědí asi tolik jako kominík, truhlář nebo majitel pizzerie. To jim samozřejmě nebere právo mít na Chvaletice názor, ale neměli bychom ho přeceňovat. A už vůbec bychom neměli brát názor Greenpeace za vědecky či odborně podložený. Přesně, jak říká Larry Flynt ve stejnojmenném filmu Miloše Formana: „Názory jsou jako díry v prdeli. Každej máme jinou.

K tomu, aby Greenpeace zadarmo pronikli do večerního zpravodajství, jim stačí mazaný trik. „Mnoho aktivistů a organizací zaměřených na ochranu životního prostředí je přímo mistry v inscenování pseudoudálostí,“ píše teoretik masmédií Michael Kunczik. Pseudoudálost je něco, co se děje jen a pouze kvůli novinářům. Třeba blokáda, happening či demonstrace. Mezi novináři a aktivisty tak vzniká čistě symbiotický vztah – my vám sehrajeme vzrušující story, vy nás za to dostanete do médií. Tohle je důvod, proč jedenáct aktivistů vyšplhalo ve Chvaleticích na komín.

Novináři by se podle Kunczika měli naučit pseudoudálosti odhalovat a ignorovat je. Pozornost médií totiž tvůrcům pseudoudálostí slouží jako odměna a exhibicí bude jinak přibývat. „Každý cvok z ulice ví, že když vezme samopal a vletí do bufetu, má popularitu zajištěnou. Čím víc lidí postřílí, tím větší popularita. Tímhle ty pošuky povzbuzujeme,“ cituje Kunczik jakéhosi amerického policistu.

Zaměstnanci Greenpeace v Chvaletiticích sice nikoho postřílet nechtějí, ale po popularitě baží úplně stejně jako teroristé z Islámského státu. Spektakulární podřezání rukojmích a spektakulární šplhání na komín Chvaletic má stejný důvod: vnutit se na televizní obrazovky a za každou cenu získat pozornost. Obojí je pečlivě promyšlená pseudoudálost. Čím více pozornosti tomu budeme věnovat, tím líp pro ně a tím hůř pro nás. Islamisté i ekologisté jsou mediální feťáci. Nejlepší by proto bylo podřezávání rukojmí i chvaletické divadýlko ignorovat.

Zaměstnanci Greenpeace vylezli na komín – no a co? Nakonec jsou za to přece placeni. I příroda jakoby ukazovala, co si o nich myslí. Dnes ráno se prudce ochladilo a začalo pršet. „Vydrží tam den? Dva?“ mohli bychom se sázet. Lepší je ale nechat je vyblbnout se. Až jim začne být zima, slezou sami. Nejhorší, co by mohl majitel elektrárny udělat, by bylo snažit se je dostat dolů násilím. O to přesně zaměstnancům Greenpeace jde – vyprovokovat konflikt a stát se díky němu mučedníky.

Že se tímhle článkem paradoxně podílím na povzbuzování pošuků? Bohužel ano, ale v prohlášení Greenpeace mne totiž zaujala tahle věta: „Přinesli jsme si i fotovoltaický panel na nabíjení, jídlo, vodu, protože tady hodláme vydržet delší dobu.“ Kdo že to v Česku pomáhal prosazovat lány nespolehlivých a předražených fotovoltaických panelů? Kdo nese spoluodpovědnost za solární tunel, za který čeští občané zaplatí astronomický bilion korun? A kdo se teď snaží zastavit uhelnou elektrárnu, která ceny energie drží na snesitelné úrovni? Zaměstnanci Greenpeace.

Mohlo by vás zajímat:
Nejsevernější švédské město se přesune
Rekultivace po hornolužicku
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody