Dlouhý: Odmítáme zvýšení úhrad za nerosty

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Foto: iUHLI

Úhrady z vydobytého nerostu se ve zvýšené sazbě vybírají teprve od ledna loňského roku. Pět let se s nimi nemělo hýbat, aby bylo možné objektivně vyhodnotit jejich dopady a zároveň tak firmy měly získat jistotu pro své finanční plánování. Vláda v demisi však chce dohodu z roku 2016 porušit. Svůj postoj k návrhu vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Jaký je váš postoj k návrhu zvýšit v novele Horního zákona poplatky z těžby a tím prolomit pětileté moratorium, jež na jejich výši přitom začalo platit teprve loni?
Postoj Komory i můj je negativní, a to z toho důvodu, že teprve od loňského roku stát prostřednictvím platného znění horního zákona garantuje těžebním společnostem pětiletý cyklus vyhodnocení výše úhrad z vydobytého nerostu. Toto moratorium, které lze považovat za stabilizační prvek jednoho z klíčových průmyslových odvětví ČR, platí tedy pouze rok a jakékoliv snahy ze strany státu o jeho změnu či zrušení považujeme za významný zásah do stability a předvídatelnosti podnikání v tomto odvětví.

Čtěte také:
Vyšší poplatky z těžby pod palbou kritiky
Šnobr: Vedení ČEZ poškozuje akcionáře

Mluví se v té souvislosti o placení až 10procentní sazby z vytěžené horniny.  Máte představu, jak by se takové zvýšení poplatku projevilo – pozitivně i negativně – v tuzemské ekonomice?
Podniky potřebují stabilitu, a především možnost pohybovat se v jasně definovaném a predikovatelném legislativním prostředí. Teprve pak mohou těžební firmy, a na ně navázaná podnikatelská sféra, racionálně plánovat investice a stabilizovat zaměstnanost bez obav, že se každý rok může měnit legislativa i samotná výše poplatku. Případné zvyšování poplatků z vydobytých nerostů během tří až pěti let by se navíc zkumulovalo do stejné doby, kdy mají být převedeny finanční prostředky těžebních firem na sanace a rekultivace z takzvaných nevázaných účtů na vázané, což je další část novelizace horního zákona. To jednorázově zatíží cashflow těžebních firem. I v tom spatřujeme odůvodněnost zachování pětiletého moratoria.

Jaká je podle vás optimální výše poplatků z těžby a jak často by mělo docházet k jejich úpravě, tak aby s tím mohl počítat stát i platící firmy, v jejichž ekonomice se to především projeví?
Vzhledem k tomu, že vyhláška o zvýšení úhrad je účinná až od 1. 1. 2017, není také zatím možné jakkoli vyhodnotit dopady zvýšení úhrad do státního rozpočtu ani do hospodaření těžebních společností. Při úvaze o zvyšování úhrad je tedy nezbytné trvat na principiálně logickém postupu spočívajícím ve vyhodnocení výsledků a dopadů novelizace, analýze aktuálního stavu a odborného odhadu vývoje v tomto sektoru s ohledem na podmínky v ekonomikách sousedících států, a poté možná přistoupit k zásahům do tohoto strategického odvětví.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo