Dokončení turecké elektrárny vázne

Výstavba turecké elektrárny YunusEmre skončí pro skupinu Vítkovice ztrátou. Foto: adularya.co.

Hnědouhelná elektrárna Yunus Emre, kterou staví v Turecku česká společnost Vítkovice Machinery Group miliardáře Jana Světlíka, nebude dokončena včas. Turecký investor nejspíš uplatní sankční poplatky.

Až na 25,5 milionu eur (téměř 700 milionů korun) se mohou vyšplhat sankce, které bude turecká společnost Adularya požadovat od Světlíkovy firmy. Důvodem je zpoždění výstavby elektrárny asi 150 kilometrů od Ankary, kterou staví Vítkovice Machinery Group na klíč. Její první blok, o výkonu 145 megawattů, už získal licenci od tamější vlády a dodává energii. Druhý by podle smlouvy měl začít fungovat do konce března. K tomu však nedojde, uvedla Česká pozice.

Čtěte také:
Chrání banky klima nebo své zisky?
JPMorgan ukončí podporu uhlí

Elektrárna má pro první blok statut nového energetického zdroje Turecka, není důvod pochybovat o dokončení bloku číslo dvě, jehož termín je průběžně komunikován s investorem a s Českou exportní bankou,“ uvedla mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Česká exportní banka (ČEB) na stavbu poskytla úvěr 11 miliard korun, do té doby vůbec největší ve své historii. Úvěr zároveň pojistila pojišťovna EGAP vlastněná státem. Pracovníci obou institucí dle informací Lidových novin (LN) navštěvují stavbu takřka každý týden.

Již teď je podle České pozice jasné, že výstavba elektrárny Yunus Emre skončí pro Vítkovice ve ztrátě. Ve vzduchu navíc visí obří pokuta za zpoždění. Zatím není jasné, zda turecký investor sankce uplatní. Vedení ostravské firmy pochopitelně věří, že k tomu nedojde.

Nejsou žádné posuny v termínech, které by nebyly dohodnuté. Není ani uplatněna pokuta, která by se účtovala kvůli zpoždění v dokončení projektu. Sankce jsou obvyklou součástí smluvní dokumentace a jsou dány pro obě smluvní strany,“ vysvětlila Kijonková.

Vše může být i naopak. Vítkovice již veřejně oznámily, že budou po Adularyi požadovat zaplacení víceprací. Jejich vymáhání ale považují za kontroverzní krok i ve státním EGAPu.

Už teď víme, že s tím bude problém,“ uvedl pod podmínkou anonymity zdroj ze státní pojišťovny. „Vícepráce jsou obsahem smluv a dodatků také – není to nic, co bychom si jen tak vymysleli, že uplatníme,“ reagovala mluvčí Kijonková.

Na výstavbě turecké hnědouhelné elektrárny se podílely i další české firmy, například Doosan Škoda Power nebo milevská ZVVZ Machinery. Obě společnosti na dotazy LN nereagovaly, dle informací však subdodavatelé pro turecký projekt zatím nebyli vyplaceni, i když někteří již mají kompletní práce dávno za sebou. Jejich odměna je totiž vázána na takzvané „zádržné“ 10 procent z celkových nákladů, které turecký investor blokuje před dokončením stavby.

Elektrárna Yunus Emre se bude po dokončení skládat z dvou bloků na hnědé uhlí, každý o výkonu 145 MW. Hodnota celé zakázky je 11 miliard korun, z toho 8,7 miliardy činí investiční náklady určené pro české firmy.

Mohlo by vás zajímat:
Uhlí místo turistů na Moldavské horské dráze
Uhlí vystřídala auta
Služební auto obra Koloděje



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze