Dovoz hnědého uhlí je nesmysl

Ilustrační foto: OKD

Generální ředitel Elektrárny Chvaletice Luboš Pavlas v rozhovoru pro server iUHLI.cz upozorňuje na to, že v Česku již dlouho existují různá hnutí, která nechtějí, aby se v zemi těžilo hnědé uhlí. Elektrárna Chvaletice která patří do Skupiny Severní energetická.

Nyní se hovoří o zájmu energetické společnosti ČEZ a Energetického a průmyslového holdingu (EPH) o německá aktiva švédského státního koncernu Vattenfall. Jak by se v Německu zdůvodňovalo přesídlování vesnic na území lomů kvůli českým firmám?

V Německu to mají vyřešené mnohem sofistikovaněji. Legislativa upravuje postoupení majetku a pokud lokální autority přijmou příslušná ustanovení, tak pak už to není k diskusi o tom, jestli ano nebo ne, ale za jakých podmínek. Lidé dostanou úhradu ve formě finančního či materiálního plnění. Těm co nechtějí je náhrada určena soudem.

Mohla by pak tedy čistě hypoteticky nastat varianta, že by se do Česka dováželo uhlí z Německa, které je méně kvalitní?

To je další věc. Uhlí je horší v tom, že má různé obsahy síry, což je jedna věc kvůli polutantům. Druhá věc je obsah energetický. Když vezete desetimegajoulové uhlí, tak ho musíte vézt jeden a půlkrát tolik než 15megajoulového uhlí. Dovoz se dá v nějaké míře i ekonomicky obhájit u černého uhlí. Ale dovoz hnědého uhlí na vzdálenost více než dvě stě tři sta kilometrů dlouhodobě prostě nedává smysl. To je jednorázová nebo nárazová záležitost, to přeci není systémové opatření. Ale v Česku již dlouho existují skupiny, které nechtějí, aby se hnědé uhlí těžilo u nás.

Mohl by se vozit z východního Německa v cisternách multiprach?

To znovu znamená nainvestovat. Potom je to jednoduché počítání, jestli se mi investice vyplatí a jestli jsou mi schopní takové množství dodat.

V otázce prolomení či zachování limitů na lomu ČSA jsou hlavní argumenty pro další těžbu zaměstnanost v regionu a zajištění dodávek tepla. Co bude podle Vás při rozhodování důležitější?

Osobně si myslím, že zaměstnanost je až třetí argument. První argument je otázka toho, že uhlí je potřeba. Jestli je potřeba, tak pak řešme všechny další věci.

To bude ale rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Najdou ministři odvahu o využití hnědého uhlí rozhodnout?

V tomto okamžiku je to samozřejmě politické rozhodnutí. Chceme? Protože uhlí je potřeba. Chceme ho, vytvořme k tomu podmínky, nařiďme, co s uhlím a komu se to bude vozit. Pro nás není nic jednoduššího, než kdyby státní instituce nařídila, že uhlí půjde do tepláren, protože když řekne, že půjde do tepláren, tak musí také říct, za jakých podmínek. Nemusíte dělat žádný marketing a přetahovat se o zákazníky. Když politici, řeknou, že o uhlí nemají zájem, pak ale musí říct, co za to. Řada lidí říká, že má kontrakt na deset let. S kým ho ale mám obnovit? S čím máme počítat pro další teplárny?

Budou pak hrát svou roli ceny energií?

To je jasné. Záleží na tom, z čeho to děláte. Velké teplárny na plyn nepřejdou, protože to nedává ekonomický smysl. Cena tepla by se vyšroubovala.

Uhlí by tedy rozhodně mělo mít svou roli v energetickém mixu ČR i v budoucnu?

Mělo by vydržet, dokud je vytěžitelné. Při dnešních spotřebách se bavíme o dalších stech letech.

Pomohla by českým těžebním firmám větší stabilita a jistota do budoucna? Například v sousedním Německu mají těžaři stabilnější podmínky.

To je pravda. Nevíme, jestli skončíme za pět nebo patnáct let, nebo jestli budeme moct těžit dál. Konkrétně na lomu ČSA to znamená držet oba scénáře, maximální i minimální. Mají ale různé dopady, do investic i do zaměstnanosti.

Přitom například i někteří odborníci na rekultivace říkají, že by bylo lepší v těžbě na lomu ČSA pokračovat. Je i toto relevantní argument?

Rekultivace je spíš okrajová, ale nijak ji nebagatelizuji. Rozhodnutí netěžit vyvolává některé další problémy. Jak rekultivovat, když jáma a důl byl vyprojektován tak , že dojede včetně etap. Vlastně se rekultivuje prostřednictvím skrývky. Tam chybí miliony tun zeminy. Tam se to zaplaví, v okamžiku zaplavení musíte řešit zabezpečení svahů jámy, zdroj vody. Bílina to nestačí zásobit, voda se musí opět čerpat z Ohře. Zaplavování trvá desítky let. Nebo velká jezera. A v okamžiku, že by si pak někdo vzpomněl, že se k uhlí bude chtít dostat, bude to stát další peníze.

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze