Drábová chce rychlé rozhodnutí o jádru

Podle Dany Drábové si vláda odložením rozhodnutí pouze kupuje čas. Foto: MPO

Šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová považuje případné odložení výstavby nových jaderných bloků za chybu. Podle ní je nutné říci co nejdříve ano či ne, aby se na to mohla česká energetika připravit.

„Může to být obojí, nemám nějakou výraznou preferenci, jestli nové bloky v Česku stavět, nebo nestavět. To je na lidech, kteří vytvářejí energetickou koncepci státu. Ale je potřeba stát někam nasměrovat a začít pracovat na řešení,“ uvedla v rozhovoru pro Hospodářské noviny Drábová.

Čtěte také:
KHNP má na dostavbu jádra nejlepší reference
Rosatom je hrozba, varuje generál

Když minulý týden přišla ministryně průmyslu Marta Nováková a následně i premiér Andrej Babiš s možností odložení výstavby nových jaderných bloků, byl to pro mnoho lidí šok. Až doteď se několik let hovořilo o tom, že s výstavbou by se mělo začít co nejdřív. „Současná vláda si jednoduše kupuje čas na rozhodnutí. Protože se jí nechce říct rozhodné ano, jdeme stavět, či ne, nejdeme stavět,“ řekla Drábová. „Ale na druhou stranu se jim nedivím. Situace v tomto oboru je dnes tak složitá, že asi jakékoliv rozhodnutí může být v budoucnu odsouzeno jako špatné,“ dodala.

Na přípravě výstavby nových jaderných bloků se v Česku pracuje už deset let. Polostátní společnost ČEZ už dokonce rozjela tendr na výběr dodavatele dalších dvou reaktorů do Jaderné elektrárny Temelín, kvůli přílišným finančním rizikům ale proces v roce 2014 zastavila. A od té doby se celá záležitost téměř nepohnula. Vzniklo několik analýz, počet bloků se snížil na jeden a měl by vyrůst v Dukovanech namísto v Temelíně. Ale politické rozhodnutí, zda bloky vyrostou a zda je stát zaplatí, nicméně stále chybí. Sám ČEZ kvůli obřím nákladům v řádu nižších stovek miliard korun a nejistým výhledům v oblasti cen elektřiny postavit bloky na vlastní riziko odmítá.

Až doteď se předpokládalo, že životnost bloků v Dukovanech skončí okolo roku 2035. A bude za ně potřeba náhrada. Nováková s Babišem ale nyní přišli s tím, že se nehodlají dostávat pod tlak. A navrhli variantu, že by se životnost o dalších deset let prodloužila.

Drábová ale tvrdí, že už nyní je dokončení nových reaktorů v roce 2035 nereálné. Kvůli různým odkladům a očekávanému dlouhému povolovacímu řízení by se podle ní nyní při velkém vypětí mohl stihnout rok 2039, spíš by ale výstavba nové elektrárny trvala ještě déle.

Licence reaktorům uděluje právě Drábové úřad. Podle ní není prodloužení licence o deset let nereálné, ale má to i svá rizika. Tím hlavním je nejistota v české i evropské legislativě. Spoléhat na to, že by bloky z poloviny 80. let fungovaly až do roku 2045, je podle ní ale rizikové i z jiného důvodu. „Ani ve světě nejsou příliš zkušenosti, jak život v elektrárně po padesátce vypadá. Valná většina z nich do něj ještě nevstoupila a jen pár z nich je na hranici. Zajímavá zkušenost je například ze Spojených států, kde většina z jejich bloků má licenci na 60 let. Ale z těch bloků už jich několik bylo odstaveno, několik se odstavuje a u jiných to plánují. Protože po 50 letech jejich život není jednoduchý,“ vysvětlila Drábová.

Česko se tak musí připravit i na variantu, že by se ze země, která je v oblasti elektroenergetiky velkým exportérem, stal dovozce závislý na výrobě v okolních zemích.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj