Dražší emisní povolenky straší hutě

Podle českých výrobců železa a oceli mohou být ceny za nákup povolenek ve výsledku likvidační. Foto: wikipedia.org Ondřej Žváček

Více než dnes vydělají, by měly za pár let platit za emisní povolenky hutní firmy z Moravskoslezského kraje. Chtějí proto po vládě pomoc a změnu pravidel v jejich proplácení. Zda jim pomůže, ale není jasné.

Reforma evropského systému obchodování s emisními povolenkami straší manažery hutních firem v kraji. Tvrdí, že pokud stát nezasáhne, může to znamenat i konec hutní výroby v republice. Změnu systému má v únoru potvrdit Evropský parlament, uvedl server idnes.cz.

Čtěte také:
Blíží se doba čistého uhlí?
Nové emisní limity vyjdou na miliardy

„Česká republika jako jedna z mála průmyslových zemí EU nemá mechanismus na dorovnání dodatečných nákladů vzniklých podnikům kvůli nákladům na povolenky,“ řekl ředitel Ocelářské unie Daniel Urban. „Systém funguje například v Německu, Francii či na Slovensku. Bez kompenzace těchto nákladů jsou čeští oceláři v konkurenční nevýhodě proti firmám z jiných zemí EU.“

A do horší situace nový způsob obchodování s emisními povolenkami staví české oceláře i vůči výrobcům z mimoevropských zemí, například z Číny. Nákup povolenek totiž prodražuje výrobu.

Podle českých výrobců železa a oceli, kteří se prostřednictvím firem ArcelorMittal Ostrava a Třineckých železáren soustředí hlavně v Moravskoslezském kraji, mohou být ceny za nákup povolenek ve výsledku likvidační.

 „Cena povolenky by měla stoupnout z jedenácti eur v roce 2021 až na 39 eur v roce 2030,“ řekl Daniel Urban. Během deseti let by tak mohly jen dvě největší hutě v republice zaplatit za povolenky přes 16 miliard korun. „Na konci období bude nákup povolenek pro společnosti ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny stát 3,8 miliardy korun ročně. Přitom součet zisku obou společností za rok 2016 je jen 2,7 miliardy korun,“ řekl Jan Czudek, předseda správní rady Ocelářské unie a generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren. „V takovém případě nedává ve střednědobém horizontu logicky smysl zachovat v Česku výrobu surového železa a oceli.“

Konec výroby železa by mohl být podle Milana Šimka z národohospodářské katedry Ekonomické fakulty VŠB pro kraj těžkou ranou. „Ukončení produkce ocelářského průmyslu by vytvořilo napětí na regionálním trhu práce. Nezaměstnaností by byli ohroženi nejen zaměstnanci stávajících hutních firem, ale i firem, které jsou na hutní výrobu nějakým způsobem navázány,“ řekl Šimek.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 nejsevernějších dolů na světě
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje