Doba čtení:2 m, 31 s

 

Mostecká čtvrť Souš a Kopistská výsypka. Foto: commons.wikimedia.org

Obrázky vnější výsypky lomu Obránců míru, tedy Kopistské výsypky, v závěru jejího zakládání v roce 1963, stály u zrodu mediální zkratky, která přetrvává v myslích většiny Čechů dodnes – „Mostecko – měsíční krajina“. Z pohledu evropské ochrany přírody je dnes Kopistská výsypka evropsky významnou lokalitou a přírodní památkou. Necelých 35 let po ukončení rekultivace v tomto prostoru vznikl další klenot do pokladnice severočeské přírody. Napsaly firemní noviny Severní energetické.

„Je to už 58 let, kdy jsem nastoupil po studiu vysoké školy báňské jako vedoucí úseku zakládání na Kopistskou výsypku a lovím tedy v dávné paměti. Počátek historie výsypky lze spojovat s rokem 1946, kdy začala montáž zakladače Z52,“ říká Miroslav Vlasák, který začínal jako vedoucí úseku zakládání na Kopistské výsypce a později byl hlavním inženýrem lomu Obránců míru.

Kapacita Kopistské výsypky měla umožnit založení skrývkových hmot dolu Obránců míru do doby, než postup porubních front uvolní dostatečný prostor pro přesměrování, zčásti, později zcela, skrývky na vnitřní výsypku. Z tohoto záměru se stal v 50. letech ústřední problém.

Vlasák připomněl také jednu spíš úsměvnou událost. Dříve totiž nebyly k dispozici mapy širšího území, a tak se zrodil nápad „podívat se na to z letadla“. Zvažoval se vhodný typ letadla k pronajmutí. Měl to být stroj, který létá pomalu a nízko, čemuž nejlépe vyhovoval v zemědělství využívaný „Brigadýr“. „Kdosi však namítl, že je tam místo jen pro pilota a vzadu je prostor pro hnojivo. K tomu poznamenal tehdejší ředitel dolu Obránců míru. ´S tím si snad dokážeme poradit. Vyndáme hnojivo a dáme tam inženýry´. Zda tento možná první letecký průzkum přispěl k přijatému řešení však už nemohu potvrdit,“ vzpomíná Vlasák.

Mohlo by vás zajímat: Rekultivace pomáhají obrazu Mostecka

Provoz na Kopistské výsypce byl ukončen v roce 1963. Zakladač Z52 byl zlikvidován a zakladač Z54 byl přemístěn na vnitřní výsypku. Na výsypce bylo založeno 137 milionu metrů krychlových skrývkových hmot, její rozloha činí 453 hektarů s maximální výškou 50 metrů.

„Přes všechno uváděné se dívám na výsypku dnešníma očima. Je zelená a je zde evidováno 136 druhů ptactva, z toho 90 hnízdících, v tom 36 druhů ohrožených. Stejný údiv u mne vyvolává i rozmanitost rostlinných druhů, kterým se na výsypce daří. Chtělo by se mi říci ´konec dobrý, všechno dobré´,“ uzavírá Vlasák.

Při návštěvě  území, které je dnes lesním pozemkem, potká člověk nejprve ceduli s vyznačením chráněné památky a pak se téměř ztrácí v množství cest, které lemují lesní zákoutí a vodní plochy malé i větší. Přírodní ráj, který vzniká už delší dobu.

Lesní porosty na Kopistské výsypce jsou bohatě druhově zastoupené ve všech svých fytocenologických patrech. Z pohledu rekultivace se jedná především o rekultivaci lesní, a to o celkové rozloze 367 hektarů. Ta byla realizována postupně od roku 1964 a poslední lesnická rekultivace byla ukončena v roce 1983. Zbytek okrajové rozlohy výsypky směrem k vodní nádrži Matylda, dříve lom Vrbenský, je rekultivací zemědělskou.

Čtěte: Rekultivace Růžodolské výsypky skončí v roce 2018

 

 

 

 

 

Close
Generic selectors
Pouze přesná schoda
Hledat v titulcích
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
Hledat pouze v kategorii
Energetická bezpečnost
Komentáře
Rozhovor
Videa
Z domova
Zajímavosti
Ze světa