Důl ČSA vznikl postupem lomu Hedvika Důl ČSA vznikl postupem lomu Hedvika Důl ČSA vznikl postupem lomu Hedvika

Dnešní dvojčata Stanislava Štýse zachycují území lomu Československé armády (ČSA). Právě tento lom je v současnosti nejčastěji zmiňován v souvislosti s prolomením či zachováním těžebních limitů v severních Čechách. Na černobílém snímku z roku 1901 je lom Hedvika, což byl jeden z prvních povrchových lomů na Mostecku. Postupem tohoto lomu vznikl současný lom ČSA, který Štýs zachytil v roce 2010 na barevné fotografii.

Historie dolu má více jak stoletou tradici. Vznik dnešního dolu ČSA se váže k roku 1901, kdy vznikl jako pobočný závod dolu Julius V s názvem Hedvika. Těžba uhlí v roce 1902 činila 74 tisíc tun uhlí a v roce 1910 dosáhla 344 tisíc tun hnědého uhlí.

V roce 1932 byl otevřen lom V. a VI. a  v roce 1936 bylo vytěženo 1,4 milionu tun uhlí. Z německé správy byl převzat důl závodní radou 8.května 1945. Tím se Hedvika stala jedním z prvních dolů, kde byla těžba po druhé světové válce obnovena. V roce 1947 byl důl přejmenován na „Důl president Roosewelt“ a kvůli nedostatku uhlí v 50. letech byl důl převeden z malolomu na velkolom.

Historie dnešního názvu se datuje k roku 1958 přejmenováním na důl Československé armády.

Mohlo by vás zajímat:

Bílina letos, o lomu ČSA až v roce 2020

Lom ČSA: Rekultivace na 2202 hektarech

Úřad práce chystá krizový plán kvůli lomu ČSA

Lom Hedvika v roce 1901.

Počátek současného lomu ČSA. Foto: Stanislav Štýs