Důl ČSA vznikl postupem lomu Hedvika

Dnešní dvojčata Stanislava Štýse zachycují území lomu Československé armády (ČSA). Právě tento lom je v současnosti nejčastěji zmiňován v souvislosti s prolomením či zachováním těžebních limitů v severních Čechách. Na černobílém snímku z roku 1901 je lom Hedvika, což byl jeden z prvních povrchových lomů na Mostecku. Postupem tohoto lomu vznikl současný lom ČSA, který Štýs zachytil v roce 2010 na barevné fotografii.

Historie dolu má více jak stoletou tradici. Vznik dnešního dolu ČSA se váže k roku 1901, kdy vznikl jako pobočný závod dolu Julius V s názvem Hedvika. Těžba uhlí v roce 1902 činila 74 tisíc tun uhlí a v roce 1910 dosáhla 344 tisíc tun hnědého uhlí.

V roce 1932 byl otevřen lom V. a VI. a  v roce 1936 bylo vytěženo 1,4 milionu tun uhlí. Z německé správy byl převzat důl závodní radou 8.května 1945. Tím se Hedvika stala jedním z prvních dolů, kde byla těžba po druhé světové válce obnovena. V roce 1947 byl důl přejmenován na „Důl president Roosewelt“ a kvůli nedostatku uhlí v 50. letech byl důl převeden z malolomu na velkolom.

Historie dnešního názvu se datuje k roku 1958 přejmenováním na důl Československé armády.

Mohlo by vás zajímat:

Bílina letos, o lomu ČSA až v roce 2020

Lom ČSA: Rekultivace na 2202 hektarech

Úřad práce chystá krizový plán kvůli lomu ČSA

Lom Hedvika v roce 1901.

Počátek současného lomu ČSA. Foto: Stanislav Štýs