Důl nemusí znamenat jen těžbu uhlí

Hnědouhelný lom Nochten a v pozadí elektrárna Boxberg. Foto: Wikipedia

Hnědouhelný lom Nochten a v pozadí elektrárna Boxberg. Foto: Wikipedia

Poměrně velký zájem o hnědouhelné doly a elektrárny v Německu nabídnuté k prodeji z portfolia švédské energetické společnosti Vattenfall se zdá být docela překvapující. Zejména proto, že vzniká právě v německém prostředí. To jest v zemi, kde jsou tlaky na opuštění fosilních paliv asi nejsilnější v Evropě.

Takový kontrast nelze minout bez povšimnutí. V čem může atraktivita dolů spočívat?

Nejběžnější zdůvodnění obsahuje předpoklad, že i přes společenský a politický tlak ve prospěch využití obnovitelných zdrojů se ve skutečnosti bez elektřiny vyrobené v uhelných elektrárnách neobejde ještě po nějakou dobu ani německá energetika. Ne tolik z důvodu nedostatku elektřiny v Německu, ale z důvodu vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jinými slovy, reálný útlum těžby hnědého uhlí by měl být pozvolný, ne okamžitý.

Čtěte také:
O Vattenfall usilují i Mongolové
Tykač potvrdil zájem o Vattenfall

Vývoj tímto směrem by měl být podpořen také zájmem o udržení zaměstnanosti v daném regionu a postojem odborů proti rychlé uzavírce dolů. Možná lze ale uvažovat jinak. A to i pro případ, že by těžba byla ukončena bezodkladně. Projekt koupě, či investice do takového končícího dolu by mohl být založen na procesu sanace a zahlazení škod způsobených těžbou, zejména na využití podmínek jeho financování.

Peníze na zahlazení škod způsobených těžbou jsou obecně čerpány z rezerv vytvářených přímo těžební společností (po dobu aktivní těžby), nebo ze státních zdrojů, nebo kombinací obou. Jde obvykle o nemalé sumy a v případě povrchové těžby hnědého uhlí to platí dvojnásob, protože zásah do krajiny je v tomto případě obrovský.

Pokud by se novému majiteli zmíněných hnědouhelných dolů podařilo zapojit do sanace a rekultivace vlastní dceřiné společnosti, které by byly schopny rekultivaci provádět, pak by koupí dolů získal zakázku odhadem minimálně za stovky milionů euro. Je to sice jen spekulace, ale kdo ví, zda zájemci o hnědouhelné doly v Německu podobné úvahy nevedou.

Zbývá si položit otázku, proč by takovou příležitost, pokud skutečně existuje, nevyužil samotný Vattenfall. Příčinou může být nemalé zadlužení společnosti a potřeba hotovosti, strategické rozhodnutí změnit strukturu portfolia výrobních zdrojů více v duchu evropských trendů, tedy obnovitelných zdrojů, nebo třeba špatné zkušenosti se zásahy a akcemi švédské odnože hnutí Greenpeace.

Autor komentáře je analytikem společnosti BH Securities.

Mohlo by vás zajímat:
Vattenfall bude jednat o prodeji se všemi zájemci
Ve hře o Vattenfall jsou i EPH s PPF
Greenpeace doly nekoupí dostali padáka



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze