Důl Staříč v kostce

Důl Staříč se rozkládá na 40 km2 v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. Foto: zdarbuh.cz

Celkem bylo v závodě Staříč do konce roku 2016 vyhloubeno 5270 metrů jam a vyraženo 894 736 metrů chodeb a překopů. Vývoj metráže i těžby negativně ovlivnily havárie z let 1975 a 1976. Maximální metráž zaznamenala šachta v roce 1986, kdy bylo vyraženo 35 747 m, což představovalo přibližně 142 metrů denně.

Otvírka

Dobývací prostor byl otevřen šesti jámami o průměru 7,5 metru umístěnými ve vrcholech karbonských elevací. V první etapě zpřístupnili 1. a 2. patro v lokalitě Sviadnov a 1., 2. a 3. patro lokalit Staříč a Chlebovice včetně následného propojení překopy v úrovni 2. a 3. patra, uvedl Měsíčník Horník.

V roce 1984 byla prohloubena sviadnovská vtažná jáma na 3. patro a propojena překopy s lokalitou Staříč v úrovni 3. patra. Zpřístupnění 4. patra bylo uskutečněno v lokalitě Staříč prohloubením jámy II/4 v roce 1981, na lokalitě Chlebovice pak v roce 1985. V úrovni 4. patra nebylo vytvořeno propojení mezi lokalitami spojovacími překopy, nýbrž pouze ve slojích. V roce 1995 bylo otevřeno 5. patro v lokalitě Staříč včetně větrního propojení na 4. patro.

Čtěte také:
Reportáž psaná v hloubi chodbic
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů

Otvírkové, přípravné i těžební práce v Dole Staříč od počátku komplikovala extrémně vysoká plynodajnost vázaná na přípovrchové části karbonského masivu. S postupem těžebních prací do hloubky plynodajnost postupně klesala a v posledních deseti letech se pohybovala od cca 41 do 63 m3.t-1.

Provoz degazace byl proto zahájen už při hloubení jam v roce 1964. Ke 31. prosinci 2016 se pomocí degazace vytěžilo 1 515 milonu kubíků CH4. Tento systém stále představují tři povrchové degazační stanice v lokalitách Sviadnov, Staříč a Chlebovice. Na ně navazují rozvody hlavních a dílčích plynovodů v jednotlivých dolech. Všechny degazační stanice jsou napojeny na plynovod lokální distribuční soustavy. Degazační stanice Sviadnov je od prosince 2013 mimo provoz, metan je z této části důlního pole odsáván ze Staříče. Plyn je využíván celoročně ve vlastních kotelnách, kogeneračních jednotkách a je také dodáván do lokální distribuční soustavy.

Ražby

Ražby byly prováděny téměř výhradně klasickou metodou rozpojování pomocí trhací práce a nakládání elektrohydraulickými nakladači s bočním výklopem typů Hausherr, PSU a DH-L 1200. K vrtání se používaly vrtací vozy VVH-1 R a v posledních letech i D-H DT 1. Do roku 1985 sloužily také převážně škrabákové nakladače NS-5 a vrtací kladiva NVK 03. Snaha razit pásové chodby v letech 1983 až 1989 razicími kombajny byla celkem úspěšná pouze při použití kombajnu DOSCO MK 2 B. Prorážky bývaly raženy pomocí trhací práce s ručním nakládáním a dopravou smykem vraty VPR-2000.

Poruby

Staříčské poruby byly dobývány směrným stěnováním na řízený zával s postupem porubní fronty z pole. Vyuhlování prováděly pluhové soupravy (typy PL 82, PL WL, PL 730 a PL Halbach&Braun KHS 2, RHH 800, GH 9-38 ). V minulosti byly některé poruby vybaveny škrabákovými soupravami, ojediněle i dobývacími kombajny. V letech 2013 až 2016 zde po dlouhé době výhradně pluhové těžby znovu dobývali kombajnem ve dvou porubech ve sloji 063 /17b/.

Zajišťování vyuhleného prostoru bylo prováděno individuální hydraulickou výztuží (stojky IHV) a kovovými stropnicemi. Ve vhodných podmínkách byla využívána posuvná výztuž; v počátcích Voest-Alpine, později Hemscheidt a Glinik a v poslední době Fazos a Bucyrus.

Doprava

V šesti jamách závodu Staříč bylo instalováno osm těžních zařízení. Kromě čtyřlanového skipového těžního zařízení s třecím kotoučem typu ČKD 4 K 4016 jde vesměs o dvojčinné bubnové zařízení typu ŠKODA 2 B 6021 nebo ŠKODA 2 B 6121 L. Na lokalitě Sviadnov se nachází stanoviště mobilního havarijního dopravního zařízení MHDZ ZH 1500, které je využíváno v jámách OKD. Veškerá těžba byla soustředěna do lokality Staříč, jejíž skipové těžní zařízení ve výdušné jámě St II/3 je vloženo na 3. patro.

Lokomotivní doprava jezdí na všech činných patrech a kolejové tratě mají rozchod 600 mm. Kromě speciálních vozů, například pro dopravu osob či nadměrných břemen jsou užívány běžné důlní vozy o obsahu 1,25 m3 a výklopné vozy o obsahu 3,3 m3. Délka kolejových tratí v přepočtu na jednokolejovou trať činí v současné době 36 400 metrů. Doprava osob je provozována na překopech 4. a 5. patra. Pro odtěžení z pracovišť bylo ještě nedávno v provozu cca 130 pásových dopravníků v celkové délce 25 kilometrů. Na ražbách, v porubech a odtěžení z porubů bylo provozováno 30 hřeblových dopravníků. Závěsná dráha ZD 24 (v provozu 24 500 metrů) byla určena pro přepravu osob a materiálu. V úklonných důlních dílech pod patrem byly instalovány lanopásové vleky (celková délka 630 metrů) a zařízení na podporu chůze (celková délka 300 metrů).

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Služební auto obra Koloděje
Rypadlo dokráčelo do cíle



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze