Důl Sylvester – Louisa – Glückstern

Důl Glückstern u Duchcova na fotografii z roku 1925. Foto: OMG Důl Bílina

Důl s původním názvem Sylvester vytěžil za víc než 70 let své činnosti zhruba 7,8 milionu tun uhlí a zaměstnával až 250 horníků.

Přímo na východním okraji města Duchcova, za nádražím, byl provozován hlubinný a povrchový důl Sylvester, a to minimálně od roku 1861, kdy malý důl vlastnili bratři František a Josef Hengstovi, obchodníci z Duchcova. Dolové pole mělo velikost 6 jednoduchých důlních měr označených názvem Sylvester I – VI, napsaly Hornické listy.

Název dolu je asi odvozen od mužského jména, kterým byly pojmenovány důlní míry, tedy Sylvester, někdy i Silvester. Důl se nacházel na parcele města Duchcova s číslem 255/2 a jeho budova nesla číslo popisné 397 v důlní míře Sylvester VI. Těžní jáma měla hloubku kolem 30 m a dvě těžební patra. V dalším období důl změnil majitele. Roku 1868 důl zmodernizoval podnikatel Arndt z Berlína. Větší dolové pole se táhlo od nádraží Duchcov až k Ledvicím a zaujímalo již 12 důlních měr Sylvester I – XII.

Čtěte také:
Sokolovská uhelná provozuje špičkové laboratoře
Sokolovské táborníky čeká pravěk i Boyard

Kolem roku 1870 byla založena důlní společnost pod názvem Spojené důlní pole Sylvester. Měla majitele místní a také ze saských Drážďan, kteří se i často měnili. Na železnici byl důl připojen důlní vlečkou roku 1870 z nádraží Duchcov na trati Teplice – Duchcov – Chomutov. V roce 1873 byl nedaleko od dolu Sylvester jihovýchodním směrem, na parcele číslo 258/2 vybudován malý pomocný důl s názvem Louisa, hluboký 57 m. Od nádraží v Duchcově se k němu odkláněla důlní vlečka dlouhá 194 m.

Východně od dolu Sylvester se nacházela vyvýšená kra uhelné sloje, uložená téměř pod povrchem. Zde začala povrchová těžba již před rokem 1880. Uhelná sloj na této kře měla mocnost až 10 m a dotěžena byla v roce 1909. Kolem roku 1890 koupil důlní společnost Franz Xaver Rössler, podnikatel z Ústí nad Labem. Na dole bylo zaměstnáno průměrně 100 horníků. Těžba se pohybovala mezi 40 až 100 tis. t uhlí ročně. Důl pak postupně zvyšoval roční výkon až na 200 tis. t, převážně z hlubinné těžby probíhající směrem k Ledvicím.

Hlubinně se těžilo nejintenzivněji v letech 1884–1914. Dobývací metodou bylo komorování s plavenou základkou. Důl měl několik větrných jam, jednu čerpací a také jámu zaplavovací. V roce 1903 koupila Mostecká uhelná společnost od dědiců Rösslera celé dolové pole. Původní starý důl Sylvester přestával vyhovovat a tak byl od roku 1882 za hlavní důl zvolen pomocný důl Louisa a důl byl na Louisu i přejmenován.

Bohužel zde v noci ze 7. na 8. prosince 1904 vypukl požár na třídírně uhlí. Oheň zasáhl kotelnu, správní budovy, celé důlní zařízení i těžní dřevěnou jámu, která vyhořela a zbortila se. Šestičlenné osazenstvo dolu na směně se zachránilo a obešlo bez zranění. Majitelé rozhodli v těsné blízkosti od vyhořelého dolu na parcele 275/1 a 258/1 vystavět nové důlní zařízení pod stejným jménem Louisa. Nový důl měl jámu hlubokou 72 m, železnou konstrukci těžní věže a novou nakládací rampu.

Dne 22. července 1907 byl důl Louisa přejmenován na důl Glückstern, česky Šťastná hvězda. Koňská důlní dráha v hlubinném dole byla roku 1911 nahrazena stropní lanovkou. V letech 1912 až 1914 byly dotěženy hlubinné zásoby uhlí kolem důlních budov Luisa a Glückstern. Hlubinný způsob těžby se začal postupně utlumovat a nastupoval větší podíl povrchové těžby. Mostecká uhelná společnost rozšířila těžební prostor koupí důlních polí bývalých dolů Heřman a Vilém. Oblast podnikání se rozšířila směrem na Zabrušany a spojovala dolové pole se sousedním dolem Konkordia. Postupně byly otevřeny tři menší povrchové lomy.

Lom označený A těžil v letech 1907–1928, lom B v letech 1911–1928. Největší lom C roztěžil od roku 1928 těžební pole u starého dolu Vilém směrem k Ledvicím a činnost zde ukončil v roce 1932. Lomy byly 20 až 70 m hluboké a dobývaly uhelnou sloj mocnou až 10 m. Těžba se pohybovala mezi 80 až 150 tis. t uhlí ročně. Uhlí se dopravovalo povrchovými lanovkami na důl Louisa, kde se třídilo a nakládalo na železnici. Pracovalo zde 150 až 250 horníků. Postupně byly vytěženy všechny dostupné zbytkové zásoby uhelné substance a důl byl postupně utlumován, 1. března 1932 potom úplně zastaven.

V následujícím roce byla likvidována třídička, budova dílen a skladu. Důl byl v provozu minimálně 71 let a vytěžil za tu dobu odhadem 7,8 mil. t uhlí. V blízkém prostoru dostal prioritu lom Konkordia u Želének, který po skončení druhé světové války pokračoval v postupu směrem na Ledvice a Duchcov jako středně velký povrchový důl, který získal název Fučík. Odtěžil staré zbytkové zásoby a hlubinně přerubané úseky dolů Wilhelm, Louisa (Glückstern) a Sylvester u nádraží Duchcov. Těžbu ukončil v roce 1977, následně proběhla rekultivace výsypek a zbytkové jámy, která je dnes využívána elektrárnou v Ledvicích jako úložiště popílku.

Mohlo by vás zajímat:
Polský Krakov otestuje modré uhlí
Německá Energiewende ohrožuje chudé
Teplárenské sdružení: Jen Bílina nestačí



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze