Důlní mapy ukazují historii těžby

Důlní mapa je živým organismem udržovaným po celou dobu existence činné šachty. Zaneseny jsou v ní veškeré změny, otvírky, plenění, uzavírky důlních děl. Její doplňování končí s uzavřením dolu. Ilustrační foto: dulnispolekstribro.cz

DIAMO získalo v Ostravě od těžařů desetitisíce starých důlních map, které dokumentují, kdy a jak se na Ostravsku, Frýdecko-Místecku a v části Karvinska kopalo uhlí. Důlní mapy by se měly stát součástí historického dědictví.  

„Důlní mapa je vlastně živým organismem udržovaným po celou dobu existence činné šachty. Zaneseny jsou v ní veškeré změny, otvírky, plenění, uzavírky důlních děl. Její doplňování končí s uzavřením dolu,“ uvedl pro Karvinský deník Vítězslav Nešporek, hlavní důlní měřič a specialista důlních škod v odštěpném závodě ODRA Jeremenko.

Čtěte také:
Nejvyšší kontrolní úřad pochválil DIAMO
Těžaři pomohli zachránit dětský tábor

Sám má za sebou působení též na Dole František v Horní Suché; odkud se za období let 1911 až 1999 zachovává 2992 dokumentů. „Map je asi polovina z tohoto počtu, ale ne všechny jsou důležité a mnohé čeká skartace. Nejcennějšími jsou takzvané základní důlní mapy,“ popsal odborník s tím, že všechny „poklady“ získali vloni od těžařů. Ti zakreslují podmínky v revíru už bezmála dvě století.

Nejstarší mapa ve spisovně DIAMO pochází z roku 1856, měřítko má 1:1440 a váže se k jámě Ida. Z ní se později stal důl nesoucí jména Stalin, Rudý říjen a Heřmanice. „V knize evidence zpracované při útlumu v roce 1993 je okolo patnácti set dokumentů a asi pětasedmdesát procent z nich jsou právě mapové podklady,“ vysvětlil Nešporek.

A pak, prakticky všechny listy schraňované ve zvláštních skříních s úzkými šuplíky jsou podle něho originálními grafickými díly. „Až do konce devadesátých let minulého století totiž nebyl jiný způsob než malovat důlní mapy ručně. Za správnost zodpovídali měřiči či geologové, za samotné vypracování pak kresliči. Kdo se v těchto mapách vyzná, vyčte z nich vše od sklonů slojí a chodeb až po to, zda se v oblasti nacházejí tektonické poruchy,“ řekl Nešporek.

Z hlediska zpracování i obsahu informací, jak podotýká, jsou proto důlní mapy z Ostravsko-karvinského revíru historicky velmi cenné. Zaznamenávají postupně vývoj měřictví, dobývání uhlí i samotné kartografie. „V minulosti se zde navíc střetávaly tři územní celky Slezsko, Morava, Prusko a ty používaly do zavedení metrického systému každý vlastní míry, sáhy,“ upozornil hlavní důlní měřič.

Mohlo by vás zajímat:
Jezero Medard bude patřit mezi západočeské unikáty
Jezero Most bude rájem pro rybáře
Z lomu je třetí největší jezero v ČR