Oheň, džihád a antifosilní zákon

glosa-iuhli-800x600Znáte ten vtip o tom, jak se hádají Google, Facebook a Wikipedie, kdo je nejmocnější? Google se prsí, že všechny najde, Facebook, že všechny zná, a Wikipedie, že všechno  ví. Následně přijde Internet a strčí do kapsy všechny: „Nebýt mě, tak tu vůbec nejste!“ Hned nato si přisedne elektřina a  nesměle si odkašle se slovy: „Tak se všichni uklidníme...“

Vždycky když ten vtip slyším, napadne mě, že by nemusel končit u elektřiny. Pravda, dnes se od ní neumíme oprostit už ani mentálně, což brilantně ilustrovala mluvčí slovenských Greenpeace Ľubica Trubíniová, když prohlásila, že elektřinu ke svému životu nepotřebuje, protože na televizi se klidně bude dívat při svíčkách.

Na druhou stranu z  dlouhodobé perspektivy civilizačního vývoje je elektřina vlastně jen módní trend, který ještě netrvá ani dvě staletí. Navrhuji proto prodloužení vtipu. Elektřina si vychutnává hřejivý pocit vítězství. Když tu náhle ucítí ještě hřejivější ruku na svém rameni. „Dovolíš, mladej?“ přišourá se oheň a  usedne na její místo.

Čtěte také:
Antifosilní zákon dostal vládní zelenou
Němci krvavě platí za energetickou revoluci

Kdy lidé začali používat oheň, o tom se vedou spory. Na jednom se však vědci shodnou: oheň položil základy dnešní civilizace. Přinesl lidem světlo a teplo. Prodloužil den a snížil lidskou závislost na rozmarech přírody. Umožnil zpracování kovů, výrobu nástrojů a  rozvoj zemědělství. Díky ohni lidé mohli začít upravovat pokrmy a péct pečivo. A  hádejte, čemu vděčí Evropa a  další chladné oblasti na Zemi za první lidské osídlení…

Přesto chce dnes samotná Evropa oheň zakázat.

Při spalování čehokoliv totiž vzniká oxid uhličitý, skleníkový plyn, kterému jsme vyhlásili „džihád“, protože se možná podílí na změnách klimatu a to je možná špatně.

Zákaz ohně asi nejvýstižněji vyjadřuje tzv. antifosilní zákon. Zbytečná a čistě destruktivní regulace, která nic nového nevytváří ani nezachraňuje. Zákon, který bohužel za pár měsíců předloží do vlády i český ministr životního prostředí, má zjednodušeně řečeno nastavit scénář pro postupné snižování emisí CO2 do roku 2050. Dopady na konkurenceschopnost ekonomiky prý posoudí studie. Autoři budou nejspíš vycházet z  dat pořízených křišťálovou koulí.

Už mě unavuje poslouchat argument, že antifosilní zákon už přijala řada evropských zemí a negativní vliv na ekonomiku nepociťují. Velká Británie, Dánsko či Francie a další země s  podílem průmyslu na HDP kolem 20 % si takový luxus možná mohou dovolit. Českou ekonomiku však odjakživa žene průmysl. Před rozpadem Rakouska-Uherska bylo v českých zemích soustředěno přibližně 70 % průmyslové výroby celé monarchie a  za první republiky jsme se dokonce zařadili mezi průmyslově nejrozvinutější státy světa. Dnes průmysl v ČR zaměstnává 40 % lidí a  přibližně stejným procentem se podílí i na tvorbě HDP.

Když se Václav Moravec na začátku dubna v  rámci svých „Otázek“ zeptal českých průmyslníků, zda antifosilní zákon není onou očekávanou normou, která dodá jejich podnikatelskému prostředí kýženou jistotu, s  hrůzou jsem si uvědomila, že uhodil hřebíček na hlavičku. Například pro uhelné elektrárny či teplárny to jistota může být. Jistota, že mohou ukončit provoz.

A tak jsem se rozhodla, že se stanu aktivistkou. Chci bojovat za zachování ohně v ČR.

Přidáte se?

Mohlo by vás zajímat:
Zelené Německo ochraňují uhelné elektrárny
Stabilita sítě stála loni Němce miliardu eur
Německou energetiku stále táhne uhlí



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze