Ekomiliardy pomáhají tvořit krajinu jezer

Helena Veverková se podílela na vzniku Globálního plánu revitalizace, v rámci kterého bylo uvolněno 15 ekomiliard na revitalizaci pánevních okresů. Foto: HSRM

Patnáct ekomiliard na odstranění ekologických zátěží po těžbě uhlí lze považovat za jeden z nejdůležitějších projektů v novodobé historii severočeského regionu. V rozhovoru pro info.cz to uvedla předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka Helena Veverková.

Novela horního zákona v roce 1991 uložila těžebním společnostem povinnost vytvářet rezervu finančních prostředků na sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. V rámci privatizace v roce 1993 ovšem uhelné společnosti převzaly od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k revitalizaci. A na to nebyla vytvořena potřebná finanční rezerva. Jde o období od zahájení těžby na lokalitě do termínu její privatizace, přičemž se odečtou již realizované sanační práce. Odborné studie prokázaly, že výše těchto ekologických škod v Ústeckém a Karlovarském kraji dosahovala cca 20 miliard korun.

Čtěte také:
Dron létá na šachtě podle přesného plánu
Uhelné safari přilákalo tisíce lidí

Helena Veverková se podílela na vzniku Globálního plánu revitalizace, v rámci kterého bylo uvolněno 15 ekomiliard na revitalizaci pánevních okresů. Při vytváření plánu se prý autoři inspirovali především v oblasti bývalé NDR, kde docházelo k likvidaci více jak 50 lomů, řady briketáren, elektráren, zatápění asi 140 zbytkových jam atd.

Rozsah vyčíslených ekologických škod tam byl mimořádně velký. Na obnově se podílela spolková vláda, spolkové země, na jejichž území probíhala těžba a spolkový úřad práce, který přispíval na mzdové náklady sanačním podnikům zaměstnávajícím propouštěné horníky. Systém byl pod přímou kontrolou státu a způsob řešení se nám líbil, proto jsme v roce 1998 ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí uspořádali konferenci za účasti německých odborníků, zástupců revíru, Úřadu práce i odborů a velmi detailně jsme probrali, která opatření by byla aplikovatelná i u nás,“ uvedla Veverková.

Výsledkem byl Globální plán revitalizace pánevních oblastí severozápadních Čech, který pojmenoval základní požadavky na obnovu regionu a stanovil priority na období 2000-2010: ekonomický rozvoj, životní prostředí, dopravní infrastrukturu, lidské zdroje a sociální infrastrukturu. „V roce 2000 schválila plán Zemanova vláda a o dva roky později rozhodla o postupném vyčlenění částky 15 ekomiliard. Velkou zásluhu na tom měl tehdejší ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla,“ zdůraznila Veverková.

Miliardy se použily na obnovu lesních porostů, zemědělských pozemků, vodních složek krajiny, biokoridorů, přípravu území pro využití volného času, ekologicky a přírodovědně orientovaná území a přípravu stavebních pozemků.

Za nejdůležitější považujeme tři projekty: jezera Most, Milada a Medard-Libík. Bez ekomiliard by zde byly pořád jen opuštěné lomy. Dosud bylo realizováno 212 projektů v částce cca 9,3 miliard korun. Realizuje se 37 dalších projektů za cca 2,8 miliard korun a na vyhlášení čekají další ve výši 1,7 miliard korun,“ popsala Veverková, které vadí, že realizace rekultivací je zatížena DPH. „Stát si tak vlastně prostřednictvím DPH začal vracet zhruba 3 miliardy korun zpět. Takže jsme hledali způsob, jak získat za DPH odpovídající kompenzaci. Proto jsou ekologické škody znovu zařazeny do vládního projektu Restart,“ dodala.

Ekologická sanace území po těžbě je podle Veverkové důležitým předpokladem jeho dalšího ekonomického rozvoje. „Vážím si proto práce, kterou na zpracování a prosazení Restartu odvedla Gabriela Nekolová, a jsem ráda, že tu po nás vyrostla stejně nadšená mladá generace. Jsme průmyslová oblast a ještě jí dlouho budeme, ale i to má své kouzlo. Mostecko nabízí i díky rekultivacím řadu aktivit, na které může být hrdé. Myslím si, že stálá negativní prezentace regionu otravuje naše obyvatele a odrazuje především mladé vzdělané lidi. A to se velmi těžko mění,“ uzavřela Veverková.

 

Helena Veverková (75 let)

Je absolventkou Vyšší průmyslové školy strojní v Mostě a Vysoké školy báňské v Ostravě. V letech 1995-2004 působila jako ředitelka Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí. Od roku 2004 pracuje v rámci skupiny Czech Coal. Je autorkou nebo spoluautorkou řady odborných publikací a vysokoškolských skript. Angažuje se v představenstvu Okresní i Krajské hospodářské komory, je předsedkyní Hospodářské a sociální rady Mostecka a členkou předsednictva Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje. Podílela se na vzniku Globálního plánu revitalizace, v rámci kterého bylo uvolněno 15 ekomiliard na revitalizaci pánevních okresů. Spolupracuje na realizaci aktuálního vládního projektu Restart.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech
Běloruský gigant BelAZ 75710
„BIG MUSKIE“ – největší chodící bagr