Emise skleníkových plynů v ČR klesly o třetinu

Elektrárna Chvaletice. Foto: Wikipedie

V České republice od roku 1990 díky modernizaci průmyslu výrazně klesly emise skleníkových plynů. K roku 2012 stát snížil celkové emise skleníkových plynů proti roku 1990 o třetinu, plní tak závazky Kjótského protokolu s předstihem, stejně jako celá Evropská unie. V Česku ale stále převažuje energetická závislost na fosilních palivech, což ovzduší zatěžuje. Ovzduší nezlepšuje ani nadměrná silniční doprava. Informovala o tom ČTK.

Před deseti lety, 16. února 2005, začal platit Kjótský protokol o snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v zemské atmosféře. Způsobují změnu klimatu, což se projevuje třeba záplavami a vlny veder. Dosud dokument ratifikovalo 192 zemí a EU, má ale mnoho kritiků.

„Je potřeba si uvědomit, co se u nás od roku 1990 stalo. Není to proto, že bychom se chovali tak zodpovědně, ale je to proto, že se udělala restrukturalizace průmyslu. Prakticky celá bývalá východní Evropa splnila Kjótský protokol bezproblémově,“ uvedl klimatolog Radim Tolasz.

Řešit snižování emisí a adaptaci na změnu klimatu v Česku mají dva nové strategické dokumenty, které připravuje ministerstvo životního prostředí. Vládě by je mělo předložit ve druhé polovině roku. „V dnešní době, kdy se vedou debaty o nesmyslném prolamování limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách, zaostáváme v aplikaci energetických úspor. Emise skleníkových plynů klesají, ale tempo považujeme za nedostatečné,“ zdůraznil mluvčí sdružení Arnika Vratislav Vozník. Více než 80 procent emisí skleníkových plynů vytváří energetika včetně dopravy a průmyslu, zbytek je například z odpadů nebo zemědělství.

Například skupina ČEZ podle mluvčího Ladislava Kříže vydala na snižování emisí oxidu uhličitého více než 120 miliard Kč. Plánuje dokončit novou moderní elektrárnu v Ledvicích a modernizaci elektrárny v Prunéřově.

Třinecké železárny daly za posledních deset let do ekologizace výroby 4,1 miliardy, loni 1,3 mld. do odprášení výrobních agregátů. „Letos bude firma pokračovat ve snižování emisí tuhých znečišťujících látek za více než miliardu,“ řekla mluvčí železáren Petra Jurásková. Emise oxidu uhličitého prý není možné při výrobě surového železa a oceli snižovat.

ArcelorMittal Ostrava vynaložila za deset let od privatizace huti v roce 2003 do ekologických projektů čtyři miliardy. Podle mluvčí Barbory Černé Dvořákové snížila huť emise prachu zhruba o dvě třetiny. Odprašování huť spustila v říjnu 2011 a další rok snížila emise o více než 100 tun. Investice do snížení emisí v energetice a průmyslu jsou a budou spojeny také s obchodováním s emisními povolenkami.

Ke snížení emisí přispívá i stát, například programem Nová zelená úsporám nebo energetickým štítkováním spotřebičů a budov.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze