Energetická bezpečnost je rukojmím rozdělení ČEZ

„Nemyslím si, že hlavním a jediným důvodem rozdělení ČEZ je usnadnění výstavby jaderné elektrárny,“ řekla předsedkyně Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v televizi. Foto: wikipedia.org

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nevidí souvislost mezi údajnou nutností rozdělit ČEZ a zamýšlenou stavbou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, jak ji prezentuje vedení firmy.

Zamýšlená dostavba jaderné elektrárny Dukovany má zásadní význam pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky. S vysokým, zhruba polovičním, podílem jádra na energetickém mixu Česka totiž počítá nejen Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK), ale i modely ekologických organizací. Zároveň je tento záměr ústředním bodem, okolo kterého se točí debata o rozdělení ČEZ. Tuto konstrukci však zpochybňuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Čtěte také:
Rozšíření Dukovan může narazit na Brusel
Dostavba Dukovan rozděluje veřejnost

„Úplně jsem zatím nepochopila, proč si plány dělení ČEZ berou jako rukojmí dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Je fakt, že RWE a E.ON v Německu takové rozdělení podstoupily, ale nemyslím si, že hlavním a jediným důvodem u ČEZ je usnadnění výstavby jaderné elektrárny,“ řekla předsedkyně v pořadu Interview ČT24, který vysílá Česká televize. Ze záznamu se objevil v pořadu také předseda Zelených Petr Štěpánek. Ten se vyjádřil výrazně ostřeji, než Drábová, když plán na rozdělení polostátní firmy označil za „dvojitý tunel“.

„Z ČEZu se vyvede to, co je moderní a profitabilní, tam získají větší podíl ti soukromníci a to co následně bude ztrátové, tak to vybuduje stát a zaplatí daňoví poplatníci a pak ještě odběratelé elektřiny,“ řekl Štěpánek.

„Já bych nebyla tak ostrá ve výrazech, ale že si stát nedovedl ohlídat svoji majetkovou účast při různých jiných transakcích, to nemusíme chodit daleko,“ reagovala s úsměvem Drábová. Ta již před Štěpánkovým vstupem nadhodila jinou možnost vyřešení celé záležitosti s údajnou nutností rozdělení firmy.

„Teď tedy opravdu fabuluji a nemyslím si, že se něco takového chystalo. Stát by ale taky mohl říci fajn, já jsem sedmdesáti procentní vlastník, tak tedy 30 procent minoritních akcionářů vykoupím, a nic dělit nemusí,“ připomněla variantu, která se zatím v médiích neobjevovala. To až v posledních dnech před valnou hromadou ČEZ se MF Dnes objevily informace o tom, že podobný scénář, vedoucí k jejich vyplacení, aplikovali před lety minoritní akcionáři Unipetrolu napojení na skupinu J&T. Na tuto skupinu jsou přitom napojeni i minoritní akcionáři ČEZ, kteří velmi hlasitě kritizují současné vedení firmy a neprojevují valné chuti po tom, aby společnost platila dostavbu Dukovan.

Je ale také pravda, že pokud se ČEZ pustí do stavby nových jaderných bloků, nebude možná vyplácet dividendu. A to se samozřejmě minoritním akcionářům nemusí líbit.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Caterpillar představil osm novinek