Energetické dilema papeže Františka

Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, je 266. papež katolické církve, který byl 13. března 2013 zvolen jako první papež pocházející z amerického kontinentu. Foto: pixabay.com

Papež František apeloval na zástupce velkých energetických a ropných společností, aby věnovali víc úsilí přechodu na čistší zdroje energie. Zároveň však dlouhodobě bojuje proti chudobě. Jde to dohromady?

Hlava katolické církve o nutnosti ochrany životního prostředí hovoří velmi často, v roce 2015 dokonce František věnoval tomuto tématu celou svou druhou encykliku. V ní vyzval země světa, aby snižovaly množství skleníkových plynů v ovzduší. Papež varoval, že globální změna klimatu představuje pro lidstvo výzvu “epochálních rozměrů” a že je třeba jí čelit snižováním spotřeby fosilních paliv. Papež František ale zároveň patří k nejhlasitějším bojovníkům proti lidské chudobě. A právě tento boj se dostává s ochranou životního prostředí občas do přímého střetu.

Čtěte také:
Německý odklon od uhlí bude velmi pozvolný
Němci platí za elektřinu rekordní ceny

Například v Indii žije 240 milionů lidí bez elektřiny. Brzy by se to mohlo změnit. Otázkou však je, zda dostanou přednost lidé, nebo klimatické cíle. Sen chudých Indů o elektřině totiž může narazit na bojovníky proti změně klimatu. Ti už hlasitě varují před tím, aby Indie využila ke své modernizaci fosilní paliva. V tom případě by totiž prý bylo velmi obtížné naplnit cíl udržet růst teploty Země pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriální éře. Indie tak stojí před volbou, zda dát přednost tomu, aby se stovkám milionům lidí dala šance vymanit se z totální chudoby, nebo boji s globálním oteplováním.

Stejné dilema musí řešit i Svatý otec. Evropské příklady totiž zatím hovoří jasně. Přechod k čisté energii stojí spoustu peněz. Navíc trvá dlouho. Své by o tom mohl Františkovi vyprávět třeba jeho předchůdce Benedikt, jehož domovské Německo vyhlásilo před lety energetickou revoluci. Ta už Němce stála neuvěřitelných 16, 5 bilionu korun. Jejím nejviditelnějším výsledkem je však zatím dramatický růst cen energií, přičemž ale Němci stále vyrábějí téměř polovinu elektřiny z uhlí.

Mohlo by vás zajímat:
Těžaři si brousí zuby na vesmírný poklad
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme