Energetické využití vody se komplikuje

Když má problém s vodními elektrárnami Norsko, bude ho mít i Rakousko? Ilustrační foto: pixabay.com

Norsko letos zažívá nedostatek vody pro výrobu elektřiny. Cena elektřiny proto roste. České hydroelektrárny se s nízkým stavem vody potýkají již delší dobu. Jak na tom bude Portugalsko?

Země, která je evropskou vlajkovou lodí rozvoje elektromobility, má nezvyklé problémy s elektřinou ze svých nejlevnějších zdrojů. Nedostatek vody v přehradách a především rychlé odtávání a vypařování sněhu a vody z něj již nyní vede k růstu cen. Podle médií spotové ceny, které si „užívají“ především obchodníci, již nyní vzrostly na dvojnásobek, což se projeví také u jejich zákazníků. Z vody se totiž v Norsku vyrábí více než 90 procent elektřiny.

Čtěte také:
„Očišťování“ energetiky je zatím jen lež
Vondráš: Otázka uhlí není ještě zdaleka uzavřená

Skutečnost, že výroba v českých hydroelektrárnách je letos pod dlouhodobým průměrem, již asi překvapí jen málokoho. Podle zpravodajství ČTK jsou velké vodní elektrárny ČEZ na 70 procentech dlouhodobého průměru, malé pak nad 50procenty.

Český energetický mix na vodě nestojí, v Norsku zatím nic nenasvědčuje tomu, že by situaci nezvládli, byť si tam lidé za elektřinu připlatí. Nejen Norům a Čechům, nebo všem lidem na jihu Evropy ovšem současný stav připomíná, že význam vody v energetice není dobré přeceňovat. Tím spíš, že potíží s jejím nedostatkem již nejsou dlouhodobě ušetřeny ani brazilské přehrady v oblasti Amazonie. (Brazílie má také energetiku postavenou na hydroelektrárnách, jako Norsko.)

Kdyby se rychlé mizení sněhu, kterého by nyní mělo být v Norsku asi jen třetinové množství oproti normálu, opakovalo i v příštích letech, mohlo by se to projevit ve třech oblastech. Zdražilo by to provoz elektromobilů, jejichž šíření norská vláda mohutně a úspěšně podporuje. Přimělo by to Norsko k rychlému budování dalších větrných parků. Mohlo by to ohrozit projekt evropských přečerpávacích elektráren v Norsku. Ten již funguje s Dánskem a v plánu je propojení s Německem a Velkou Británií.

Potíže Norska, zejména kdyby se opakovaly, by také postavily do zcela jiného světla portugalský „zelený měsíc“. Tedy letošní březen, kdy z větru a vody poprvé po desetiletích investic pocházelo v Portugalsku 103 procenta spotřeby elektřiny. České noviny o tom přinesly zprávu zde. Jenže zpráva začínala slovy: „Díky deštivému a větrnému počasí produkovaly v březnu vodní a větrné elektrárny znatelně více elektřiny než obvykle, uvedla portugalská národní energetická společnost REN.“  Právě na déšť nyní čekají i v Norsku.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků