Energetici ostřelují návrh antifosilního zákona

tomas_chalupa_wikipedia-david-sedlecky_compressed

Podle bývalého ministra životního prostředí Tomáše Chalupy ohrožuje antifosilní zákon celý systém české energetiky. Foto: wikipedia.org David Sedlecký

Antifosilní zákon ještě ani neprošel připomínkovým řízením a už vyvolává negativní emoce u významných představitelů českých energetických firem a varovně zdvižené prsty odborníků.

„Antifosilní zákon má jen sedm paragrafů, ale bezprostředně ohrožuje celý systém české energetiky,“  vymezuje se proti antifosilnímu zákonu bývalý ministr životního  prostředí  Tomáš Chalupa. Za problematický označil zejména v zákoně skrytý princip nadřazenosti agendy životního prostředí vůči hned několika vládním politikám, výkonu státní správy i národní energetické koncepci.

Čtěte také:
Osobnosti proberou antifosilní zákon
Oheň, džihád a antifosilní zákon

Odborníci zpochybňují také hlavní cíl zákona – snížit do roku 2050 emise oxidu uhličitého o 80 procent. „Tyhle ambice jdou nad rámcem požadavků EU. I ochrana životního prostředí má nějaké hranice,“ vyjádřil své přesvědčení Josef Fiřt, ředitel společnosti Euroenergy. Předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý k tomu dodal, že stávající unijní cíle přitom republika bez potíží splní. „Čtyřicetiprocentní pokles v Evropě zpomalí globální oteplování jen o 0,02 stupně, ale bude nás stát neuvěřitelných 2,5 bilionu dolarů,“ rozhorlil se Chalupa.

Evropa dnes produkuje jen desetinu světových emisí kysličníku uhličitého a z tohoto množství jde jen pětina na vrub výroby elektřiny. Systém emisních povolenek se prakticky zhroutil a výdaje na omezení produkce CO2 by se měly investovat smysluplněji. Konkrétní čísla dodal Chalupa: „Od roku 1990 jsme v Česku díky transformaci ekonomiky dosáhli snížení emisí o dvě pětiny, a to bez jakékoli politiky ochrany klimatu. Každá další ušetřená tuna bude znamenat bolestný zásah do konkurenceschopného, rozvinutého průmyslu.“

Antifosilní zákon by se měl dostat na stůl vlády na přelomu února a března 2017. Výhrady ke stávajícímu návrhu z dílny ministerstva životního prostředí již vedle energetiků a hospodářské komory vyjádřil také rezort průmyslu a obchodu a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Zákon obsahuje pevný závazek do roku 2050 i mechanismy pro stanovení dílčích pětiletých cílů.

Mohlo by vás zajímat:
Horní právo od středověku po současnost
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
O uhlí se často lže



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze