Energiewende selhává. Němci se začínají bouřit

Za posledních pět let stál přechod na obnovitelné zdroje německou státní kasu asi 32 miliard eur ročně. Foto: pixabay.com

Transformace německé energetiky, známá pod názvem Energiewende, se začíná hroutit. Vše se zpožďuje, cíle se neplní a stále víc a víc Němců se proti ní bouří.

„Energiewende – největšímu politickému projektu od znovusjednocení – hrozí ztroskotání,“ píše v aktuálním vydání magazín Der Spiegel, který upozorňuje, že za posledních pět let stál přechod na obnovitelné zdroje německou státní kasu asi 32 miliard eur ročně.

Je to skoro deset let, co se v Německu začal rodit ambiciózní plán energetické proměny, podle kterého se má Německo vzdát uhlí do roku 2038 a jádra dokonce do roku 2022. Plán, který měl přinést výrazné snížení emisí skleníkových plynů a atraktivní zelenou budoucnost. Postupně ale bylo čím dál víc zjevné, že ambiciozní cíle jsou v praxi nedosažitelné. Loni Německo muselo přiznat, že termíny pro postupné vyřazování uhlí bude nutné posunout a že závazky týkající se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 nedokáže naplnit. Navzdory aktivistům z organizace Greenpeace byl loni v Severním Porýní-Vestfálsku dokonce zbourán kostel z 19. století, který musel ustoupit uhelnému dolu, napsal server info.cz.

Čtěte také:
Němci zaplatí za Energiewende až bilion eur
Německo skončí s uhlím do roku 2038

Jak před nedávnem upozornila agentura Reuters, obyvatelé regionů (především na východě Německa), kde se těží uhlí, mají z odklonu od fosilních paliv velké obavy. Varují, že na těžbu jsou navázány tisíce pracovních míst, budoucnost bez uhlí jim proto přidělává velké starosti. Toho naplno využívá pravicová AfD, která v těchto oblastech pravidelně pořádá setkání odpůrců odklonu od uhlí. Navzdory příslibům vlády v čele s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové mnozí lidé na výroky politiků AfD slyší.

„Politici mají z odporu občanů obavy… Jen těžko se najde projekt větrné energie, proti kterému by se nebojovalo,“ píše Der Spiegel. Političtí představitelé tak mnohdy raději zařadí zpátečku a v důsledku toho zavádění obnovitelných zdrojů energie a souvisejících systémů v Německu zpomaluje – jak poukazuje Spiegel, loni byla instalována méně než polovina (743) větrných elektráren vybudovaných v roce 2017.

Proces rozšiřování větrných a solárních elektráren tak v Německu vázne a nedaří se ani budování nových přenosových vedení – ze 7 700 kilometrů, které jsou zapotřebí, bylo zatím postaveno jen osm procent. Nákladné je i „skladování“ elektřiny a řada projektů se jeví jako neefektivní. Spiegel proto pochybuje, zda lze za takových podmínek vytvořit „životaschopný obchodní model“.

„Rozmach větrné energie je u konce,“ konstatoval německý magazín s dodatkem, že příští rok mají končit 20leté dotace poskytované na rozvoj produkce energie z větru, slunečního záření a biomasy. Magazín Forbes si na to konto pokládá otázku: jak můžeme od rozvojových zemí, jako je Keňa, očekávat, že „přeskočí“ fázi fosilních paliv, když obnovitelné zdroje nedokážou pohánět ani jednu z nejbohatších a technologicky nejvyspělejších zemí světa?

Jak tvrdí autor komentáře Forbesu, obnovitelné zdroje, které jsou nákladné na zdroje i půdu, trpí neduhy a snaha exportovat je do rozvojových zemí se může ukázat jako devastující. Solární farmy zabírají 450krát víc půdy než jaderné elektrárny a větrné elektrárny 700krát území víc než nádrže na zemní plyn, aby přitom vyrobily stejné množství energie.

Problém tak podle autora komentáře není to, že by Německo Energiewende „zpackalo“. „Přechod na obnovitelné zdroje byl předem odsouzen k zániku, protože moderní ‘průmysloví’ lidé se nechtějí vrátit do ‘před-moderního’ života.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
V garáži tento stroj neopravíte