EPH nejde s módou

Šéf strategie společnosti EP Energy Jiří Feist. Foto: iUHLI

Energetický a průmyslový holding se rozhodl jít proti trendu. Po celé Evropě levně skupuje starší elektrárny. Důvody popsal v rozhovoru pro Hospodářské noviny šéf strategie společnosti EP Energy JiříFeist.

Podobné změny jako ty, které Evropská unie připravuje v energetice, tady podle Feistanebyly více než 20 let. Na trhu vzniknou noví hráči i nová pravidla. A státy se na to musí připravit. „Myslím, že zatím málokdo v Evropě opravdu docenil jejich dopady, pokud bude vše schváleno ještě letos. Obecně si myslím, že připravované změny v Evropě postupně přesměrovávají energetiku z volného tržního prostředí do plně regulovaného s kapacitními mechanismy (kapacitní trh je regulovaný trh, v němž stát nenechává výstavbu a provoz elektráren pouze na tržním prostředí, ale pomocí různých podpor a podobně si určí, jaký výkon v uhlí, plynu či jádru chce na svém území mít.). Nejdál v tom pokročila asi Velká Británie, ale je to také Itálie a pracují na tom další země – cílem je zajistit si energetickou soběstačnost a vytvořit podmínky pro investory, aby nové zdroje stavěli. To se jim dnes kvůli dotacím pro obnovitelné zdroje nevyplatí,“ uvedl Feist.

Čtěte také:
Feist: Uhlí bude dál v klíčové roli
Vytáhne stát z kapes solárních baronů miliardy?

Státy si podle něj zkrátka chtějí zajistit, aby měly dostatek výkonu na pokrytí své spotřeby. „Všichni hovoří o tom, že spotřeba elektřiny by měla klesat, ale to se neděje. A jestli přijde elektromobilita, půjde ještě výrazně nahoru. Nyní se navíc ukázalo, že státy sice vykazují desítky tisíc nainstalovaných megawattů výkonu větrných či slunečních elektráren, ale to není výkon pro základní spotřebu. Když nefouká, nesvítí, tak se nevyrábí, ale dodávky chceme kdykoli a pořád. Byl jsem na jednání s Belgičany, kteří zjistili, že jim bude po roce 2020 chybět pět gigawattů výkonu v klasických zdrojích, jako je jádro, uhlí či plyn. To je asi pět bloků Temelína, skoro polovina jejich spotřeby,“ vysvětlil Feist.

EU v čele s Německem v podstatě udělala z ochrany klimatu ideologický boj

Zároveň popsal současnou investiční strategii holdingu. „My v tuto chvíli máme tři základní směry investování. Jsou to moderní technologie, třeba bioplyn či biomasa. Druhý směr je oblast trhů, kterým hrozí nedostatek výkonu, a začínají to řešit formou kapacitních mechanismů, jako je Británie či Itálie, míří tam i Německo, Polsko, Belgie a další. I nás v Česku to čeká. A třetím směrem je sledování a hledání příležitostí v klasické energetice. Takto jsme investovali do Vattenfallu v Německu, do Slovenských elektráren a podobně. Snažíme se jít do zemí, kde budeme mít na trhu určitou pozici a nepůjdeme proti jejich energetické koncepci.“ 

Feist rovněž vysvětlil, proč se EPH odhodlal k nákupu konvenčních zdrojů, zejména uhelných elektráren, které mnozí považují za přežité. „Nešli jsme úplně s módou. My jsme nejvíce nakupovali v době, kdy velké elektrárenské společnosti utíkaly z trhu konvenčních elektráren proto, aby ukázaly, jak jsou zelené. A přitom je tu obrovský potenciál tato aktiva provozovat. Hlavně – elektrizační soustava je potřebuje a o to jde. My si například Německo bez uhlí ještě dlouho neumíme představit. Uvidíme, v jaké situaci budou po roce 2020. Myslím, že až do roku 2022 vypnou jaderné elektrárny, jak plánují, budou rádi, že uhlí mají.“

Podle Feista nejsou důležité ani tak ekologické plány Evropské unie, jako realita jejich naplňování. „Mně je jedno, jestli píšou, že Evropa bude v roce 2050 produkovat nula emisí CO2. Důležitá je trajektorie, jak se tam máme dostat, připravenost systému plány naplnit. A to se příliš nedaří. Podívejte se na cíle pro rok 2020, kdy se měly snížit emise o 20 procent, podíl zelené energie vzrůst na 20 procent… My jsme jako Česká republika jedni z mála, kteří je naplní. Snížit emise nestihnou Němci a mnoho dalších. A nyní se stanovily cíle další (nově 32 procent zelené energie v roce 2030). Uvidíme. Problém spatřuji v tom, že tyto plány nedoprovázejí propočty, na kolik reálně vyjdou. Proto jsou nyní všichni překvapení, kolik nás stojí úspory energií. Česko bude mít problém to všechno vůbec ufinancovat,“ vysvětlil Feist, který současně varuje před změnami, které přinesou nová nařízení Evropské unie, tzv. zimní balíček.

Změna postihne úplně všechny účastníky trhu. Posun bude obrovský hlavně kvůli změně organizace trhu a technologickým změnám, které se očekávají. A nepůjde o levnou energii. Otázkou je, jak jsme připraveni mentálně, zda víme, kolik nás to bude opravdu stát a co nám to vlastně přinese. EU v čele s Německem v podstatě udělala z ochrany klimatu ideologický boj, kdy tlačí nové technologie na trh bez toho, abychom si byli jisti, že jsou připraveny pro komerční využití,“ uzavřel šéf strategie EP Energy.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků