EPH představil budoucnost lužického uhlí

Nové plány LEAG představil výkonný ředitel společnosti Helmar Rendez v chotěbuzském sídle společnosti. Foto: LEAG

Nové plány LEAG představil výkonný ředitel společnosti Helmar Rendez v chotěbuzském sídle společnosti. Foto: LEAG

Společnost Lužická báňská energie (LEAG) připravila cestovní mapu pro Lužický hnědouhelný revír na příštích 25 až 30 let. Firmu vloni od švédského Vattenfallu koupily Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského a PPF. Noví vlastníci nyní dokončili revizi původních záměrů, která má přinést jistotu nejen osmi tisícovkám zaměstnanců LEAG.

Některých dřívějších cílů se chotěbuzská společnost vzdá. Patří mezi ně například výstavba nové elektrárny v Jänschwalde. Také se nezačne rubat poblíž Begence a Sprembergu. „Jsme si vědomi toho, že naše rozhodnutí budou mít pro Lužici dalekosáhlé dopady,“ avizoval částečné propouštění výkonný ředitel firmy Helmar Rendez.

Čtěte také:
Křetínský čelí tlaku slovenské vlády
Německé uhelky vyrobily v únoru méně elektřiny

Mnohé další ambice LEAG adaptovala na nové podmínky. Z oblasti Nochten se těžba přesune do blízkého Mühlrose. Polovina z 300 milionů tun uhlí zde zůstane nevyužitá, díky tomu bude nutné přesídlit jen 200 obyvatel. Severní revír v Jänschwalde, ve kterém se nachází 68 milionů tun uhlí, skončí v roce 2023.

A konečně některé provozy budou fungovat dál bez omezení. V lomu v Reichwalde by se mělo vytěžit celé ložisko s 330 miliony tun hnědého uhlí. Firma bude také po dobu osmi až deseti let pokračovat v dodávkách uhlí pro své čtyři z šesti stále fungujících tepelných elektráren. I přes částečnou redukci tak hodlá LEAG vytěžit minimálně jednu miliardu tun uhlí.

Protože je další vývoj trhu s elektřinou i energetické politiky spolkové vlády nejistý, chce si LEAG do roku 2020 ponechat flexibilní rezervu v podobě ložiska Welzow-Jih. Spuštění těžby by zde stálo totiž stamiliony eur a podnik chce mít jistotu, že se mu investice vrátí. Neměl by se proto opakovat loňský propad výkupních cen elektřiny z uhlí, které se dostaly až na hluboce podnákladovou hladinu 20 eur za megawatthodinu. Nyní se uhelná elektřina kvůli nízké výkonnosti solárních a větrných elektráren v Německu prodává o polovinu dráž. Nadějnost vyhlídek poodhalí až výsledky letošních parlamentních voleb a ukončení provozu jaderných elektráren o celkovém výkonu 11 000 MW v roce 2022.

Předloni vyšli lužičtí horníci do ulic, aby protestovali proti záměru skokově znevýhodnit elektřinu z uhlí. Také díky jejich úsilí místo toho vloni na podzim ministerstvo životního prostředí představilo Plán na ochranu klimatu 2050, který počítá s pozvolným ukončováním těžby a využívání uhlí.

Společnost LEAG vznikla na podzim 2016 fúzí hnědouhelných dolů a elektráren, které EPH a PPF koupily. Vyrábí přibližně desetinu německé elektřiny z uhlí, je čtvrtým největším německým výrobcem elektřiny a významným zaměstnavatelem v regionu.

Mohlo by vás zajímat:
Služební auto obra Koloděje
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Z dolu ve Virginii udělali golfové hřiště



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze