EU má utratit čtvrtinu rozpočtu proti „klimatické změně“

Evropská unie chce mezi roky 2021 a 2027 utratit za takzvanou ochranu klimatu 250 miliard eur. Čtvrtinu svého rozpočtu. Foto: imagio

Poslanci Evropského parlamentu věštinou  369 z 525 hlasů odsouhlasili usnesení o potřebě zrychlit v Evropské unii snižování emisí.

Klimatická agenda se stala hlavní náplní Evropské unie. Je to čím dál jasnější z jejích kroků. Již nyní totiž na „ochranu klimatu“ míří 200 miliard eur, což je pětina rozpočtu. Položka „Bezpečnost a občanství“ má proti tomu k dispozici pouze 15,6 miliardy (Euroscop zde). Pro roky 2021 – 27 by se pak částka na „ochranu klimatu“ měla zvýšit o dalších 50 miliard (článek zde). To představuje celou čtvrtinu unijního rozpočtu! Migrace, bezpečnost, nezaměstnanost, a všechny další položky se tak budou dělit jen o zbývající tři čtvrtiny peněz, které unii odvedly členské státy.

Čtěte také:
V Praze vznikne nová rozvodna, pomůže při blackoutu
Berlínský blackout vyděsil Němce

„Jestliže bude v programovacím období 2021 až 2027 nasměřováno více než 250 miliard euro do ekologické politiky, výrazně se pokřiví celý energetický trh. V konečném důsledku bude podružné, zda jednotlivá opatření budou dávat ekonomický smysl. Půjde pouze o to, jak budou nastaveny dotační tituly. Lze přitom s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že obnovitelné zdroje energie budou zvýhodňovány na úrok konvenčních zdrojů. To v konečném důsledku povede ke změně struktury energetického mixu, což koncoví spotřebitelé poznají na vyšších účtech za elektřinu,“ komentuje záměry unie hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

K těmto částkám a důsledkům, které komentuje Křeček, je ovšem potřeba přičíst další. Emisní limity nastavené pro automobily, řada analytiků považuje prakticky za likvidační pro evropský automobilový průmysl. Ten přitom v EU v roce 2018 zaměstnával 12,6 milionu lidí, což je celkem 5,7 procenta všech pracovních míst. Sektor zajišťuje 6,8 procenta HDP Evropské unie.

V zemích tradičně orientovaných na tuto výrobu, jako je Německo, Francie, Itálie, nebo Česko, je automobilový průmysl ještě významnější. Například v Česku zaměstnává 150 tisíc zaměstnanců (největší zaměstnavatel s náskokem více než 50 tisíc lidí před druhým sektorem sdílených služeb), kteří obstarávají 24,7 procenta průmyslové produkce republiky. Vyjádřeno v HDP, jde o devět procent (zde).

„Házet peníze do kanálu může být výnosný byznys, když na něj budou čerpány dostatečně velké dotace. Tuto premisu je nutné si uvědomit, když posuzujeme ekologickou politiku Evropské unie,“ komentuje ekonom Křeček. V případě automobilek se však zatím ani s dotacemi nepočítá.

Další náklady pak budou spojené s požadavky na technologie energetických společností. Ty představují hlavní cíl europoslanců v klimatickém tažení. Hlavní obnovitelné zdroje, pro které se EU rozhodla, tedy vítr a slunce, ovšem nejsou řiditelné ani dlouhodobě předvídatelné. „Problém je pouze s těmi OZE, které jsou intermitentní, tedy není možné je řídit. Což jsou však, bohužel, právě ty zdroje, jež jsou nejvýznamnější, tedy vítr, slunce a také průtočné vodní elektrárny. Ty prostě řídit nejdou. A proto za ně musí být permanentní záloha,“ vysvětluje Oldřich Starý, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT (celý rozhovor zde).

Což může vést k problémům s dodávkami elektřiny, nebo přímo k blackoutům. Na rozsáhlé výpadky elektřiny přitom nemá EU plošné záchranné plány. Ty ostatně nemá ani sousední Německo, jak vyplynulo při výpadku sítě v Berlíně (článek zde). Blackouty jsou přitom v Evropě reálné, jak dokazuje případ letošní zimy v Belgii (článek zde). Spoléhat se přitom na dovoz elektřiny v národním měřítku není realistické.

A chystá se otevření další fronty křížové výpravy europoslanců a EU za konzervaci stávajícího klimatu. Podle zmíněné rezoluce parlamentu má totiž zásadní význam pro snižování množství skleníkových plynů v zemědělství, změna stravování, která povede k podstatnému snížení spotřeby hospodářských zvířat. Jinými slovy, většina europoslanců chce vybíjet chovy. Což bude znamenat další náklady, protože sedláci budou oprávněně chtít vyplatit náhrady.

„Řada kroků v rámci boje za ochranu klimatu nedává ekonomický smysl,“ shrnuje Štěpán Křeček. A nejen to. Pravděpodobnost, že klimatické tažení vzor EU zlomí vaz evropské ekonomice, je stále vyšší. A bližší. Podle vládních odhadů totiž jen Českou republiku do roku 2030 přijde zavádění opatření, nadiktovaných Evropskou unií, na něco mezi 400 – 700 miliardami korun. Ovšem Svaz průmyslu odhaduje až bilion korun (článek zde). Aktivistický IPCC – Klimatický panel OSN pak odhaduje potřebné celosvětové náklady na udržení vzrůstu teploty o 1,5 stupně na 54 bilionů dolarů investovaných do roku 2040. Další odhady jsou však vyšší.

Nabízí se tedy ještě jedna otázka. Kde na to vzít? „Po odchodu Británie z EU bude rozpočet EU velmi napjatý. V případě, že se budou navyšovat výdaje na ekologickou politiku, je zřejmé, že se peníze budou muset získat jinde. Uvažuje se o zvýšení odvodů členských států do společného rozpočtu. Rovněž lze očekávat nižší dotace pro země ve střední Evropě, což bude mít negativní vliv i na Českou republiku,“ předestírá hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Veškeré české a evropské ekonomické a posléze sociální oběti nebudou vůbec nic platné. Evropa se totiž na světových emisích podílí jen 10 procenty.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě