EU se shodla na pravidlech pro Nord Stream 2

Největším podporovatelem výstavby plynovodu NordStream 2 je z členských zemí EU Německo a jeho kancléřka Angela Merkelová. Foto: wikipedia.org

Zástupci členských zemí Evropské unie se shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa.

Francie a Německo na poslední chvíli dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž by ohrozil Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na diplomaty přítomné vyjednávání.

Čtěte také:
Německá bitva o ruský plyn
Američané hrozí sankcemi kvůli NordStream 2

Podle přijatého návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2, který povede po dně Baltského moře, to tedy bude Německo.

Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu. Podařilo se tím zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Vztahy dlouhodobých spojenců mohla poškodit změna postoje Paříže, která se ve čtvrtek rozhodla přidat na stranu menších zemí a podpořit zpřísnění energetických pravidel ve variantě, která dokončení rozestavěného plynovodu přímo ohrožovala.

Paříž, která ve sporu o změny ve směrnici o trhu s plynem dlouho stála po boku Berlína, ve čtvrtek uvedla, že podpoří návrh Evropské komise usilující o to, aby se unijní pravidla vztahovala i na plynovody v pobřežních vodách EU. Německo bylo proti tomu, protože se obává, že by pak projekt Nord Stream 2 mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový.

Německý ministr hospodářství Peter Altmeier označil přijatý kompromis za rozumné řešení, uvedla agentura Reuters.

Naději, že se státy Evropské unie dokážou dohodnout na jednotném stanovisku, dnes vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.

Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku. Proti jsou i USA. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard korun), se začal stavět loni, dokončen má být do konce letošního roku. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje