Doba čtení:2 m, 33 s
Představitelé evropské asociace uhelného průmyslu Euracoal žádají o odmítnutí cíle 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Odeslali proto dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi.
O přijetí tohoto cíle bude Evropská rada jednat na březnovém summitu Evropské unie (EU). Vedení Euracoal v dopise upozorňuje na skutečnost, že v roce 2030 bude podíl Evropy na emisích skleníkových plynů činit pouhých 6 procent celosvětového objemu. Při prosazování ambiciózního a závazného snižování emisí skleníkových plynů přijde Evropa o energeticky náročný průmysl, značnou část výrobního průmyslu a řadu pracovních míst. V ostatních regionech světa, kde snižování závazné nebude, budou emise nadále růst a přínos Evropy bude z globálního hlediska zanedbatelný. Evropa však ztratí konkurenceschopnost.
Čtěte také:
Bude se na Břeclavsku ukládat CO2?
Vzduch na severu Moravy kazí hlavně doprava
„Otázkou je, jaký význam má tento ambiciózní cíl snížení emisí EU ve světovém kontextu. EU je totiž téměř osamělým běžcem na trati ochrany klimatu, protože celosvětové dohody o snižování emisí skleníkových plynů dosud nebylo dosaženo. Pokud navrhovaný cíl 40% snížení emisí do roku 2030 nebude součástí závazné mezinárodní dohody, povede v EU k dalšímu zvyšování ceny energie, ztrátě konkurenceschopnosti, problémům se zásobováním energií a odchodu společností do zahraničí. Vliv na globální emise přitom bude velmi nízký,“ stojí v dopise.
Mezi deseti největšími emitenty na světě je totiž pouze jedna evropská země – Německo. Z odhadů vyplývá, že globální emise v období 2020 – 2030 budou činit zhruba 400 miliard tun CO2. Jedna miliarda tun CO2 ušetřená v rámci EU tak činí pouze 0,25% předpokládaných globálních emisí. Je to skutečný přínos ke světovému snížení emisí?
Představitelé Euracoal rovněž upozorňují, že plynová cesta, po které se Evropská unie hodlá vydat, nepovede ke kýženému cíli. „Zvažované navýšení podílu plynu na úkor uhlí není řešením pro naplnění klimaticko-energetických cílů EU. Při spalování plynu se sice emituje méně emisí CO2 než při spalování uhlí. Pokud se však vezme v úvahu celý řetězec od těžby, přes dopravu po spalování, rozdíl mezi plynem a uhlím se snižuje. U zemního plynu má z hlediska emisí značný vliv těžba a doprava, zejména doprava zkapalněného plynu. Uhelné elektrárny jsou stejně jako plynové partnerem pro nestálé OZE, ale uhlí zajistí podporu OZE mnohem levněji a bezpečněji. Důsledkem vyššího využívání plynu se zvýší ceny elektřiny pro všechny zákazníky a v krátkodobém horizontu i rizika v oblasti energetické bezpečnosti,“ píše se v materiálu.
Euracoal požaduje, aby Evropská komise podporovala snížení emisí skleníkových plynů s nižšími cenami uhlíku a nižšími náklady pro společnost. Zvýšení účinnosti nabízí rozsáhlá modernizace evropských uhelných elektráren. Benefitem tohoto postupu je i zabránění úprku k plynu, který by nebyl cenově ani strategicky žádoucí.
Pokud by se EU podařilo dosáhnout růstu a současně cenově dostupným způsobem snížit emise, byl by to skvělý příklad, který prokáže, že ochranu klimatu lze zvládnout bez ohrožení ekonomického rozvoje. EU by tak mohla být inspirací pro Čínu a Indii a ostatní země s vysokou spotřebou energie.
Mohlo by vás zajímat:
ČEZu se daří snižovat emise
Elektrárna budoucnosti: vyšší výkon, nižší emise
Na Špicberkách půjdou emise pod zem