Europoslanci potěšili Gazprom

Evropský parlament ve Štrasburgu

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu odhlasoval pozici k návrhu směrnice, která by měla pro Česko vážné ekonomické důsledky. Návrh do budoucna prakticky vylučuje využití hnědého uhlí. Je problematický i pro biomasu nebo bioplyn. Nepřímo tak nahrává dovozu zemního plynu.

Návrh směrnice se v ČR dotýká přibližně 5000 provozoven (asi 3000 provozovatelů), které však vypustí jen necelé procento celkových emisí prachových částic.

„Pokud by takto vypadala finální podoba směrnice, mělo by to výrazný dopad do cen tepla z menších tepláren, poškodilo by to i stovky malých a středních podniků a podvázalo rozvoj využívání biomasy a bioplynu v České republice,“ vypočítal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek negativní dopady návrhu.

„Europoslanci udělali radost Gazpromu, protože téměř nic jiného než zemní plyn by nebylo možné ve středních spalovacích zdrojích využít. Bohužel, ne všichni naši europoslanci ve výboru hlasovali v souladu s národní pozicí české vlády,“ dodal ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Výbor pro životní prostředí nejen potvrdil nerealistické emisní limity navržené bývalou Evropskou komisí Manuela Barrosa, ale navíc požaduje jejich dřívější zavedení.

„Jsou tam například nesmyslně přísné limity pro oxid siřičitý, což je likvidační pro menší teplárny využívající domácí hnědé uhlí, ale znamená to i velký problém pro energetické využití slámy nebo bioplynu, přitom nikde v ČR nejsou u této látky překračovány limitní koncentrace v ovzduší a emise budou dále výrazně klesat kvůli přísnějším požadavkům na velké elektrárny a teplárny,“ vysvětlil Hájek.

Podle platné národní legislativy má dojít k podstatnému zpřísnění limitů pro emise oxidu siřičitého
u středních spalovacích zdrojů od roku 2018. „Malé uhelné teplárny i podnikové kotelny se zatím připravovaly na zpřísnění emisního limitu podle národní legislativy, teď ale vůbec netuší, jak se zachovat, protože evropská legislativa by mohla tyto investice do čistšího ovzduší úplně zmařit,“ upozornil Topolánek.

Dopad zavedení emisních limitů navržených EK si již dříve nechalo posoudit ministerstvo průmyslu a obchodu od odborníků na posuzování ekonomických dopadů legislativy. „Česko by to stálo 11 miliard korun jen na investicích a dojde i k nárůstu provozních nákladů. Postižené nebudou jenom malé teplárny a jejich zákazníci, ale také malé a střední podniky. Nezanedbatelný bude i dopad na veřejné rozpočty státu nebo měst a obcí, v jejichž budovách by bylo nutné vyměnit kotle a z části i přejít na jiné palivo,“ uvedl Ondřej Vojáček z Institutu pro strukturální politiku IREAS.

O návrhu směrnice nyní budou jednat zástupci Evropského parlamentu s Evropskou radou a Komisí v rámci takzvaného trialogu, který určí její finální podobu. Pokud vše půjde dobře, mohla by být směrnice vydána už do konce roku.

 

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze