Fanatický aktivismus nemá s ekologií nic společného

Mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Foto: wikipedia.org Anders Hellberg

Ideologie ekologického aktivismu se už tolika lidem zažrala pod kůži, že bude trvat velmi dlouho, než se jí společnost zbaví. Proto je ekonomka Markéta Šichtařová skeptická k tomu, že by se podařilo zachránit ohrožený evropský automobilový průmysl.

Předseda Evropské rady Donald Tusk vyjmenoval čtyři pilíře, na kterých má stát agenda Evropské unie na dalších pět let. Jsou jimi: ochrana občanů a jejich svobod, rozvoj ekonomiky, budování zelenější a inkluzivnější Evropy a prosazování evropských zájmů a hodnot ve světě. Myslíte, že třeba rozvoj ekonomiky a budování zelenější Evropy může jít ruku v ruce, ptají se ve svém článku pro Parlamentní listy Hans Štembera a ekonomka Markéta Šichtařová.

Čtěte také:
Studentské „stávky“ za klima chtějí nemožné
Aktivisté kážou vodu, ale pijí víno

„Že mnoho politiků opravdu upřímně chce silnější ekonomiku i silnější ekologickou politiku, bych celkem i věřila. Je to ovšem oxymóron. Je to jako chtít víc suššího deště. Ve skutečnosti totiž politici mluvící o ekologii nemají na mysli skutečnou ekologii, nýbrž ekologický aktivismus. A to jsou dvě zcela rozdílné věci. Fanatický ekologický aktivismus ve své krystalické podobě reprezentovaný třeba švédskou šestnáctiletou Grétou nemá s ekologií nic společného, jedná se o obsesivní nevzdělaný názor, pouhou ideologii, která nedokáže domyslet důsledky svého vlastního aktivismu. Je to podobné, jako když před časem Evropská komise podporovala přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, aby se vzápětí zjistilo, že ekologická stopa takového jednání je mnohem větší než u klasických fosilních paliv a aby se tiše od podpory zase odstoupilo,“ uvedli autoři.

Tento nedomyšlený ekologický fanatismus podle nich nejen že nechápe, že je patrně pro světovou ekologii větší přítěží, než kdyby sám sebe vypnul, ale hlavně nechápe ani provázanost s ekonomikou. Nechápe, že čím víc tohoto aktivismu, tím slabší ekonomika; čím slabší ekonomika, tím rychleji budeme zkolonizováni zeměmi jako Čína; čím dříve budeme převzati Asií, tím dřív můžeme jakoukoliv ekologickou politiku úplně odpískat. Zkrátka tento typ aktivismu má díky své nedomyšlenosti v sobě zakódovánu sebedestrukci.

Je z tohoto pohledu důležité, aby po květnových volbách neseděli v europarlamentu „anarchisté typu zelení, piráti“, jak také řekl předseda české vlády? Nebo to dlouhodobé „zelené“ směřování Evropy nemohou ovlivnit jedny volby, když Macronovo hnutí Republika vpřed! chce udělat z Evropy „zelenou mocnost“ a má v programu zvýšení pravomoci Evropského parlamentu, který by měl mít právo navrhovat legislativu, nejen o ní hlasovat?

„Bude potřeba mnoho a mnoho informací od skutečných ekologů, nikoliv jen aktivistů, aby vysvětlili, jak je to v realitě se suchem, s požadavky půdy, s uhlíkovou stopou, s elektromobily a zátěží jejich baterií pro svět… a tak dál,“ vysvětlila Šichtařová.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě