Greenpeace doly nekoupí, dostali padáka

Elektrárna Schwarze Pumpe. Foto: Wikipedia

S organizací Greenpeace se ve výběrovém řízení na koupi uhelné divize firmy Vattenfall v Německu dál nepočítá. Podle analytiků, které server iUHLI.cz oslovil, se takový krok dal očekávat. O lomy a elektrárny Vattenfallu se zajímají také české firmy ČEZ a EPH.

Podle analytika BH Securities Petra Hlinomaze bylo jasné, že Greenpeace nemohli se svoji nabídkou uspět. Podle informací v tisku nenabídli za hnědouhelná aktiva Vattenfallu nějakou peněžní sumu. Navrhli ale, že vyřeší útlum těžby v uhelných dolech, dostanou-li je za symbolickou cenu. Což viděno z tohoto zorného úhlu je závazek a nenese nějaké výhody aktiva, tedy budoucí zisky.

Greenpeace navrhli, že po případném převzetí aktiv Vattenfallu zřídí nadaci, která bude řídit proces postupného útlumu těžby a jejího úplného zastavení do roku 2030 s ohledem na sociální potřeby regionu. To jim ale neprošlo. Dle vyjádření společnosti Citigroup, která tendr zprostředkovává, byli zástupci Greenpeace předem informováni, že německá část Vattenfallu bude prodána zájemci, který nabídne nejvíc peněz. Nezisková organizace tak podle mínění prodávajících nesplňovala požadavek na maximalizaci zisků.

Čtěte také: Greenpeace Vattenfall chtějí, peníze neřeší

Podle energetického experta Jiřího Gavora byla nabídka ekologů vyřazena z tendru oprávněně, spíše šlo o PR akci než o vážný zájem. „Nicméně je to pro všechny investory varováním, že v případě nákupu musí počítat s vytrvalou aktivitou nejen Greenpeace, ale i dalších podobně organizovaných organizací a skupin. To může negativně ovlivnit i cenu transakce,“ dodal.

Analytik J&T Michal Šnobr poznamenal, že dnešní oznámení neříká nic o tom, zda tímto „úsilí“ Greenpeace skončí, spíše prý ne. Greenpeace mohou jako hlavní cíl sledovat narušení celého prodejního procesu. Nepochybně tím, že se Greenpeace do soutěže přihlásili, sledovali i PR výstupy, a to nejen týkající se této organizace samotné ale i upozornění na prodej ekologicky a klimaticky problematických aktiv v Německu. „Velký význam bych tomu dal zvláště před nastávající klimatickou konferencí v Paříži,“ dodal Šnobr. Cenu lomů a elektráren Vattenfallu ale podle něj ekologové nesrazili. Hodnota uhelných aktiv Vatenfallu je už tak velmi nízká.

Vstup Greenpeace do výběrového řízení přišel poté, co firma Vattenfall odmítla požadavky organizace a neustoupila od prodeje své uhelné divize. Zástupci Greenpeace opakovaně oslovili švédskou vládu, aby těžbu uhlí v Německu utlumila a neprodávala ohromná ložiska uhlí třetí straně, která nemá žádné morální závazky k místním lidem či životnímu prostředí.

Výroba elektrické energie z hnědého uhlí je považována za dosluhující technologii. Na druhou stranu ale bude pravděpodobně ještě po desetiletí nutná k zajištění energetické bezpečnosti.

Vattenfall v Německu prodává čtyři hnědouhelné doly a elektrárny o celkovém výkonu přes 8000 megawattů. V návazném tendru prodává východoněmecké vodní elektrárny, které mají výkon kolem 3000 megawattů. Podle dřívějších odhadů by mohl Vattenfall prodejem německých aktiv získat v přepočtu až 95 miliard korun.

Mohlo by vás zajímat:
Kellner & Křetínský: Těžký kalibr na Vattenfall



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze