Havárie ve Fukushimě pomohla uhelkám

Po jaderné havárii bylo v roce 2012 odstaveno všech 54 jaderných reaktorů a japonská vláda přijala podstatně přísnější podmínky pro jejich provoz. Foto: wikipedia.org

Havárie v japonské Fukushimě po zemětřesení v roce 2011 a následné odstavení všech jaderných reaktorů pomohlo v tamním ostrovním státě oživit využívání uhlí pro výrobu elektřiny. Japonská vláda v roce 2015 stanovila poměr základních zdrojů pro výrobu elektřiny pro rok 2030. Plyn by se měl podílet 27 %, uhlí 26 %, jaderná energie 22 %, obnovitelné zdroje 22 % a ropa 3 %.

Po jaderné havárii bylo v roce 2012 odstaveno všech 54 jaderných reaktorů a vláda přijala podstatně přísnější podmínky pro jejich provoz. Ve výhledu se počítá, že obnoveno bude celkem 43 reaktorů. Pomalý postup rekonstrukce reaktorů, dosud jich bylo schváleno pouze 5, nahrává uhelným elektrárnám. Po roce 2000 do havárie nebyla v Japonsku postavena žádná nová uhelná elektrárna. Bránily tomu přísné podmínky na ochranu životního prostředí.

Čtěte také:
V Japonsku zbankrotuje rekordní počet solárních firem
Japonsko postaví desítky uhelných elektráren

Poté, co bylo jasné, že jaderná energetika se tak rychle nevzpamatuje, vládní úřady povolily nejdříve místní projekty pro zajištění výroby elektřiny a nyní i větší projekty. Firmy se nejdříve bály projekty nabídnout, protože předpokládaly, že nesplní přísné regule na ochranu životního prostředí, ale energetické úřady se dohodly se životním prostředím na dvou základních podmínkách. První podmínkou je použití nejlepší dostupné technologie s vysokou účinností, druhou jsou stanovené maximální limity produkce emisí.

V současné době je v běhu několik projektů na výrobu elektřiny z uhlí v různých fázích schvalování a výstavby s celkovým výkonem 17 GW. Přísné emisnínormyje schopna splnit pro velké elektrárny jen technologie USC (ultra-supercritical).Tato technologie dokáže omezit emise téměř na minimum. Japonsko je světovým lídrem v technologii USC a nadále pokračuje v jejím vylepšování. Ministerstvo životního prostředí navíc zveřejnilo normu energetické účinnosti, kterou musí splňovat potenciální uchazeči podle typu paliva a velikosti elektrárny. Například uhelná elektrárna o výkonu 1000 MW musí dosáhnout 45% hrubé energetické účinnosti.

Mohlo by vás zajímat:
V Severní Karolíně mají ze solárů hrůzu
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Výbuch srazil giganta na kolena