Heřmanickou haldu likvidují bývalí horníci

Halda Heřmanice. Foto: wikipedia.org

Separační linka na haldě v Heřmanicích, kterou o prázdninách spustila firma Ostravská těžební (OT), je jedním z nejmodernějších provozů báňského úpravárenství v Evropě.  

Separační linku odstraňující jednu z největších ekologických zátěží na Ostravsku obsluhují takřka výhradně bývalí horníci či báňští úpraváři. Jedním z prvních zaměstnanců se stal Vladimír Dostál, jenž má za sebou čtvrtstoletí působení v úpravně Dolu ČSM. „Tam jsem začínal od lopaty a pokračoval přes další profese až po předáka a velínáře. Na haldě v Heřmanicích sedím taky na velíně, dostal jsem možnost dalšího uplatnění svých profesních zkušeností,“ uvedl pro Měsíčník Horník Dostál.

Čtěte také:
Heřmanickou haldu budou rozebírat až 15 let
Těžba uranu v Česku je minulostí

Separační linka podle něj pracuje s klasickou úpravárenskou technologií, ale v unikátním provedení projektovaném specificky pro hlušinu ukládanou zde od předminulého století. „Jedná se o proces mokrého, bezprašného praní uhelné substance a karbonské hlušiny. Do vsázky jde hodinově od 200 do 270 tun haldoviny od zrnitosti 0 až 300 milimetrů. Počítá se ale až s kapacitou více než 350 tun za hodinu,“ vysvětloval Dostál s tím, že z tuny vsázky je od sedmi do deseti procent uhlí.

Provoz spuštěný na heřmanickém odvale patří k nejmodernějším báňským úpravnám minimálně v evropském měřítku. „Prakticky jsem zůstal v oboru. Technologie je tady podobná, ale samozřejmě modernější, “ uvedl Radim Grebeň, který na Heřmanickou haldu nastoupil z Úpravny Paskov. Tam dělal vedoucího směny, nyní je velínářem. Bývalí zaměstnanci OKD pracující na separační lince podle něj přišli z jedné poloviny z Paskova a ze druhé poloviny z ČSM.

Podle vedení OT je čeká práce nejméně na deset let. Heřmanická halda (vyčleněná z majetku OKD do správy DIAMO před patnácti lety) totiž obsahuje skoro devatenáct milionů kubíků těžebního odpadu. Tento plošný odval se rozkládá až na 130 hektarech a jeho výška dosahuje až třiceti metrů. Vyváželo se zde z více ostravských šachet, proto je také podíl uhelné hmoty ve vsázce do separační linky pokaždé jiný. „Nejvíce jsme doposud vyprali ve dvou směnách 2200 tun,“ doplnili Dostál s Grebeněm. Separační linka nacházející se mezi někdejšími doly Ida a Heřmanice produkuje tři základní materiály – uhelnou substanci (základ pro další výrobu briket na topení), hrubozrnnou frakci kamene (pro potřeby stavebních firem a rekultivační práce na odvale) a jemnou hlušinu (pro modelování terénu haldy při rekultivacích).

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze