Historická metoda pomáhá dodnes

Mostečtí báňští záchranáři metodu plavení aktuálně používají v Hořanském koridoru. Foto: Vršanská uhelná

Vyplnit už vyrubaný prostor po těžbě v hlubině se snažili havíři odedávna, velmi často totiž docházelo k poklesům terénu a závalům. Jedním ze způsobů zakládání starých důlních děl je plavení popílku.

Metoda plavení popílku, kdy se materiál navázal na vodu a dopravoval do hlubiny pomocí potrubí, šla už od konce devatenáctého století ruku v ruce s hlubinným dobýváním. Největšího rozmachu dosáhla v první polovině dvacátého století, kdy se takto zakládaly prostory po komorování i stěnové poruby,“ vysvětlil Petr Čmejrek, směnový technik Hlavní báňské záchranné stanice Most. Oblibu si tento způsob zakládání získal i díky tomu, že dobře dotěsní chodby v podzemí a zamezí se průtahům větrů i nebezpečných plynů a nedochází k podzemním požárům.

Čtěte také:
Vzniknou v ostravských dolech sjezdovky?
V Kodani vzniká unikátní spalovna se sjezdovkou

Popílek je vlastně směs

Dříve se k zakládání využívaly odpadní materiály, jako ve své době například uhelný mour. Využívaly se i hlína, jemná stavební suť, domovní popel nebo písek. Postupně se zjistilo, že ideální vlastnosti, pokud jde o slučitelnost s vodou, mají drobná škvára a elektrárenský popílek. Naproti tomu třeba jíl ve styku s vodou začal bobtnat. Od devadesátých let se i s ohledem na životní prostředí používá speciální zásypový materiál,“ doplnil Čmejrek.

Jeho základ tvoří popílek, který ovšem není pouhým odpadem po spalování uhlí v elektrárně nebo teplárně, ale jedná se o speciální certiikovanou směs pro konkrétní použití. Způsob plavení popílkových směsí se odvíjí od velkosti sanovaného prostoru. „Na menším nám stačí nákladní auta, jinak se musí vytvořit takzvané plaviště, kde se materiál míchá s vodou. Ta tvoří nezbytnou složku, a proto se velmi často neobejdeme bez spolupráce s hasiči. Když se směs namíchá, žene ji čerpadlo potrubím na určené místo,“ vysvětlil směnový technik. Obvykle se na plavení popílku podílí zhruba pět až šest lidí. Báňští záchranáři nejsou jediní, kdo technologii plavení ovládají.

Podmínkou ovšem je splnění požadavků státní báňské správy, praktická zkušenost s tímto druhem činnosti a také patřičné vybavení. I když se původně jedná o metodu používanou hlavně při hlubinném dobývání, záchranáři ji přizpůsobili i pro využití na povrchu. Ročně se tímto způsobem dostane do podzemí několik tisíc metrů krychlových speciální směsi. Protože se pracuje s vodou, v zimě se někdy musí plavení zastavit kvůli mrazu, ovšem teploty do mínus šesti stupňů jsou ještě zvládnutelné, i když s obtížemi.

Ucpou každou dutinu

Mostečtí báňští záchranáři metodu plavení aktuálně používají v Hořanském koridoru, kde pracují v trase nevyrubané sloje mezi bývalým dolem Saxonia a Slatinickou výsypkou. Zde se v minulosti nacházel Hořanský důl, v němž se těžilo dobývací metodou chodbicování. Zásypové práce zde začaly před dvěma lety, kdy se vyplňovaly nezavalené komory dolu Washington. Uplatnění tato metoda nachází i při stabilizaci území před stavbou gravitačního propojení Vesnického potoka s řekou Bílinou.

Z rané doby uhelného hornictví zůstal při výchozu uhelné sloje pod povrchem systém chodeb. Z východní části byl částečně odtěžen postupem lomu ČSA, na opačnou stranu ale zasahují důlní chodby z tohoto systému prakticky až k budově obecního úřadu ve Vysoké Peci. Naším úkolem je vyplnit tyto 150 let staré podzemní prostory, aby se stabilizovaly jejich stěny a strop a zamezilo se možnému propadu na povrchu. Bonusem je omezení prosakování důlních vod do skluzů v bočním svahu lomu,“ dodal Petr Čmejrek. Plavení popílku se dá využívat nejen k sanaci starých důlních děl, ale k vyplnění prakticky jakékoli dutiny pod povrchem terénu. Báňští záchranáři tímto způsobem sanovali i pokles silnice ve směru z Chomutova do Mostu nedaleko areálu DTS Vrbenský, vloni takto zlikvidovali propad terénu u rodinného domu v Želenicích. A obdobnou metodou, i když přece jen s jistými rozdíly, se před nedávnem zasypávaly i těžní jámy dolu Centrum.

Mohlo by vás zajímat:
Northumberlandia – rekultivace jinak
Z dolu ve Virginii udělali golfové hřiště
Důl v Genku se proměnil v kulturní centrum



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze