Historické milníky horního práva

Foto: Stanislav Štýs

Foto: Stanislav Štýs

1249 – Jihlavské horní právo – soupis horních práv pro jihlavské měšťany a horníky v Českém království, udělených v srpnu tohoto roku králem Václavem I. A jeho synem Přemyslem Otakarem II.

1300 – Kutnohorské horní právo (lus regale montanorum), nebo-li právo „horního regálu“, potvrzené králem Václavem II. v Kutné Hoře. S úpravami platil tento horní zákon až do roku 1854. Zahrnoval i podmínky bezpečnosti práce horníků.

1403 – Zápis v duchcovské městské knize o převodu důlních měr za úhradu čtyř kop grošů. První dochovaná zpráva o existenci uhelných ložisek na severu Čech.

1550 – Král Ferdinand I. udělil povolení k těžbě uhlí jáchymovskému báňskému hejtmanovi Bohuslavu Felixovi v litoměřickém, žateckém, loketském a slánském kraji.

1613 – Císař Matyáš povolil mosteckému občanu Janu Weidlichovi těžbu uhlí v Hrobu a Havrani

1790 – Rakouská dvorská kancelář umožňuje přístup k těžbě uhlí každému, a to i na cizím pozemku. Na provoz dolů dohlížely místní horní úřady; na Mostecku v Hoře Svaté Kateřiny, a na Chomutovsku v Přísečnici (jako pozůstatek z doby těžby stříbra a ostatních tehdy využitelných kovů).

1849 – Ustavena komise pro vypracování nového horního zákona.

1854 – Vydán Obecní horní zákon jako říšský zákon č. 146; zrušil všechna dřívější právní ustanovení z oblasti hornictví, ale potvrdil platnost dříve nabytých práv.

1871 – Ustanovena báňská hejtmanství pro Čechy v Praze a pro Moravu ve Vídni a revírní báňské úřady v Praze, Plzni, Slaném, Stříbři, Lokti, Chomutově, Mostě, Teplicích, Kutné Hoře, Českých Budějovicích a na Moravě v Brně a Ostravě.

1872 – Revírní báňské úřady dohlížejí na provádění staveb v dolových polích, odstraňování důlních škod, na evidenci báňských společností a na dodržování pracovního práva.

1872 – Báňská hejtmanství propůjčují důlní míry, testují důlní výstroj a ochranné pomůcky, vymáhají horní poplatky a povolují stanovy hornických spolků.

1918 – Národní výbor vydává tzv. recepční zákon č. 11/1918 o platnosti všech dosavadních rakousko-uherských zákonů, tedy i obecného horního práva z roku 1854.

1934 – Novela obecného horního zákona o důslednější kontrole dodržování bezpečnostních předpisů a o ustavení báňské inspekce při ministerstvu veřejných prací a báňských inspektorátů při revírních báňských úřadech v Praze, Plzni, Mostě, Karlových Varech, Ostravě, Brně, Banské Bystrici a Spišské Nové Vsi jako odezva na důlní neštěstí na dole Nelson III v Oseku 3. ledna 1934 (proto novela „Lex Nelson“).

1943 – Za 2. světové války byl vydán zákon č. 148/ 1943 o systematickém geologickém průzkumu na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava; protektorátní revírní báňské úřady byly v Praze, Slaném, Plzni, Kutné Hoře, Brně a Ostravě.

1945 – Dekret prezidenta republiky č. 100 o znárodnění formou zestátnění dolů provozovaných podle obecného horního zákona.

1945 – Ustaven ústřední orgán pro hornictví, a to Československé doly, národní podnik Praha, který řídil deset důlních podniků v Čechách a na Moravě a čtyři na Slovensku (mj. Severočeské hnědouhelné doly v Mostě a Falknovské hnědouhelné doly a briketárny ve Falknově (o tři roky později Sokolov).

1948 – Zákonem č.114 z tohoto roku byly zestátněny i těžební podniky, které nebyly provozovány podle obecného horního zákona.

1948 – Ústavní zákon – Ústava 9. května – potvrdil, že nerostné bohatství a jeho těžba mohou být jen národním majetkem.

1948 – Úprava sídel báňských úřadů, zrušeny byly úřady v Chomutově a Teplicích, sídlo změnil středočeský úřad ze Slaného do Kladna; zůstaly tedy zachovány úřady v Kutné Hoře, Kladně, Mostě, Plzni, Praze, Karlových Varech, Brně a Ostravě.

1951 – Zákon č. 67/51 o bezpečnosti při práci v dolech; odborným a technickým dozorem nad jeho dodržováním byla zmocněna státní báňská správa.

1953 – Vládním usnesením č. 58/1953 byl ustaven Ústřední geologický ústav a celostátní komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin.

1956 – Přejmenování šesti revírních báňských úřadů v Čechách, dvou na Moravě a čtyř na Slovensku na obvodní báňské úřady vyhláškou předsedy Ústředního báňského úřadu. V Severočeské hnědouhelné pánvi byl OBÚ ustanoven nejdříve v Teplicích. Později byl přemístěn do Duchcova a od roku 1966 sídlí v Mostě.

1957 – Vydán Zákon č. 41 o využití nerostného bohatství (horní zákon). Vycházel z toho, že nerostné bohatství je základním a nenahraditelným národním bohatstvím. Rozdělil nerosty na vyhrazené a nevyhrazené. Ustanovil povinnost zpracovávat plán otvírky, přípravy a dobývání (POPD) za účelem bezpečného a racionálního využití ložiska. Zrušil obecný horní zákon z roku 1854 (platil více než 100 let) a všechny prováděcí předpisy z let 1854 až 1957. V letech 1959, 1960, 1964, 1969 a 1971 doznal celkem sedmi změn.

1960 – Ústavní zákon č. 100 (Ústava Československé socialistické republiky); mj. uvádí, že nerostné bohatství a ostatní přírodní zdroje jsou státní vlastnictvím.

1969 – Zákon č. 2/69 zrušil Ústřední báňský úřad jako nejvyšší orgán báňské správy v Čechách a na Moravě.

1988 – Zákon č. 44 Federálního shromáždění o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) převzal ustanovení československého horního zákona č. 41 z roku 1957, ale rozpadl se na tři části. V období let 1991 až 2007 doznal 16 změn.

1988 – Zákon č. 61 České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a státní správě a zákon č. 62 ČNR o geologických pracích a Českém geologickém úřadě. Zákon č. 61 doznal v letech 1997 až 2007 celkem dvaceti změn a zákon č. 62 v letech 1991 až 2006 celkem deseti změn.

1991 – Vládní usnesení č. 331, 444 a 490 omezují těžbu současných lomů a znemožňují eventuální otvírky nových lomů, zejména v severočeské hnědouhelné pánvi, vyhlášením tzv. územně ekologických limitů těžby.

1992 – Zákon č. 1/1993 (Ústava České republiky) mj. uvádí, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

Zdroj: Velká kronika o hnědém uhlí; autoři: Ing. Václav Valášek, Dr. ing. Lubomír Chytka



1 komentář

Vstup do diskuze

Přidej vlastní názor