Historie techniky v Severočeských dolech

Společnost Severočeské doly vznikla v roce 1994 spojením Dolů Nástup Tušimice a Dolů Bílina. Foto: SD

Severočeské doly (SD) jako jediná tuzemská hnědouhelná společnost systematicky obnovuje dobývací technologie. Během 25 let bylo na obou těžebních lokalitách SD úspěšně uvedeno do provozu 6 velkostrojů vysoce výkonných technologických celků.

Modernizací a rekonstrukcí prošla všechna kolesová rýpadla nasazená v uhelném lomu Dolů Bílina (DB). Pro tuto lokalitu dodala dceřiná společnost PRODECO také dva pásové vozy. Do programu obnovy a modernizace byl zařazen i početný park pomocných a doplňkových mechanismů. Byly rozšiřovány čerpací stanice a čistírny důlních vod. Na Dole Nástup Tušimice (DNT) byla postavena moderní homogenizační skládka. Také v provozech úpravy a drcení uhlí probíhaly a probíhají rekonstrukce a obnova zařízení, napsaly Hornické listy.

Na obou těžebních lokalitách SD v současné době pracuje 22 rýpadel, 13 zakladačů a 5 skládkových strojů. Nejpočetněji je zastoupena střední velikost reprezentovaná stroji technologického celku TC2, ale najdeme i výlučné typy – zesílená rýpadla K 2 000/K 101 a KK 1 300/K 111 vybavená drtičem uvnitř stroje nebo kompaktní rýpadlo K 650.3/K 108. Jeho protipólem je vůbec největší rýpadlo vyrobené a provozované v ČR – gigantické K 10 000/K 74. Obří stroj o celkové hmotnosti 6 088 t je výjimečný a ojedinělý nejen svými gigantickými rozměry, ale především řadou originálních technických řešení. K 10 000/K 74 je od svého uvedení do provozu v roce 1978 nasazeno na prvním skrývkovém řezu a od té doby tvoří neodmyslitelnou dominantu Dolů Bílina.

Čtěte také:
Proti ekologickým radikálům zasáhla policie
Založil Greenpeace, dnes fandí fosilním palivům

Provozuschopnost stroje zajišťuje dokonalá údržba, generální oprava a dílčí úpravy a vylepšení – například v roce 2017 byl vybaven záložním ovládáním umožňujícím bezpečnou těžbu v prostoru s možným výskytem fragmentů munice z období druhé světové války.

Už v polovině 90. let byl v SD zahájen program obnovy techniky a technologie těžby uhlí. Na DNT došlo k rozhodnutí o náhradě tří velkostrojů technologického celku TC2 pořízených už v 60. letech. O aktivní zakázku se ucházeli renomovaní tuzemští i zahraniční výrobci dobývací techniky. Ve výběrovém řízení nakonec uspěl tradiční výrobce velkostrojů Vítkovice – PRODECO, který na dvou rýpadlech a jednom zakladači pro DNT spolupracoval s předním světovým producentem – koncernem ThyssenKrupp Fördertechnik. Postupně byly v letech 2000 až 2005 nasazeny zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101 a dvě rýpadla SchRs 1 500.1/K 109 a SchRs 1 320.1/K 110.

Neméně důležité pro činnost DNT byly dva skládkové stroje nové generace KSS 4 000/3 500, které v roce 2000 pro právě dokončenou moderní velkokapacitní homogenizační skládku DNT dodaly rovněž Vítkovice – PRODECO. Pragmatických investic do moderní techniky, která přinese v budoucnu příslušný efekt, se dočkal také lom Bílina. Jako řešení budoucího postupu DB s narůstajícím objemem odklizu byl v roce 2006 uzavřen kontrakt na pořízení nového zakladače ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102 (v provoze od roku 2010) a rýpadla KK 1 300/K 111 (v provoze od roku 2011). Dodavatelem byla inženýrsko- dodavatelská společnost s dlouholetou tradicí PRODECO (dříve Vítkovice – PRODECO), od roku 2008 100% dceřiná společnost Severočeských dolů.

Do skupiny nově pořízených velkostrojů, které byly uvedeny do provozu během pětadvaceti let existence SD, patří také kompaktní rýpadlo K 650.3/K 108 na DB. Jeho montáž probíhala v roce 1994 a v následujícím roce bylo toto unikátní menší rýpadlo uvedeno do provozu. V souvislosti s perspektivou Dolů Bílina danou vládní úpravou limitu těžby a v návaznosti na nový zdroj o výkonu 660 MW sousední Elektrárny Ledvice pokračuje na DB postupná obnova dobývací techniky. Prvním z nových velkostrojů byl zakladač ZPDH 6 300.2/Z 103, který dodala dceřiná společnost PRODECO. Jeho výroba začala v tušimických a bílinských halách PRODECO v roce 2016, vlastní montáž pak proběhla v letech 2017 až 2018.

Od konce loňského roku zakládá nejnovější tuzemský zakladač skrývku na vnitřní výsypce DB. Zároveň odstartovala úvodní etapa dodávky nového kolesového rýpadla, které má pro lokalitu DB zajistit sdružení společností NOEN a PRODECO. Předání je plánované na podzim 2021.

Unikátní přesun rýpadla z DNT na DB

Nejpočetnějším typem rýpadla používaným v SD je řada KU 300. Uhlí a skrývku těží na obou lokalitách dohromady 10 strojů tohoto typu, z nichž KU 300.15/K 70 má zcela ojedinělou historii. Původně tušimické rýpadlo těžilo v letech 1975 až 2005 na DNT. Po třiceti letech bylo odstaveno do výslužby a čekalo – jako většina vyřazených dobývacích velkostrojů – na sešrotování. Šance na druhý život mu svitla v roce 2006, kdy bylo rozhodnuto o jeho dalším využití, a to na druhé těžební lokalitě SD – Dolech Bílina.

V lednu 2007 byla zahájena demontáž. Poté následoval transport 14 nadměrných nákladů do 60 km vzdálené Bíliny. Tady na montážním místě probíhalo nejen opětovné smontování jednotlivých dílů, ale také důkladná rekonstrukce a modernizace hlavních dílů. Generálním dodavatelem montáže a modernizace byla dceřiná společnost SD – 1. strojírenská (dnes PRODECO). Realizace neobvyklého úkolu s řadou ojedinělých technických řešení trvala 29 měsíců (leden 2007 až květen 2009). Novým působištěm KU 300.15/K 70 je uhelný lom DB.

Modernizace rýpadel KU 300

Navzdory průměrnému stáří nejpočetněji rozšířených rýpadel řady KU 300 (36 let) jsou všechna ve výborné kondici a počítá s nimi až do ukončení těžby. Rýpadla KU 300 postupně prošla modernizacemi a rekonstrukcemi, při nichž byl navýšen výkon, osazeny frekvenční měniče pro zdvih, otoč a pohon kolesa. Modernizovaná rýpadla se ovládají řídicím systém prostřednictvím joysticků. Samozřejmostí jsou klimatizované kabiny nebo kamerový systém umožňující řidiči vidět i za koleso a přesypy. Všechna rýpadla KU 300 jsou vybavena technologií GPS a centrálním mazacím systémem. Posledním rekonstruovaným a modernizovaným rýpadlem v režii PRODECO bylo v roce 2018 KU 300.8/K 68.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech