Historie těžby uhlí v severočeské pánvi sahá do 15. století

Uhlí se na severu Čech těží už stovky let. Foto: zdarbuh.cz

Nejstarší písemná zmínka o těžbě „hořlavého kamene“ v severočeské hnědouhelné pánvi pochází z roku 1403. Jde o záznam z duchcovské městské knihy, podle kterého prodal místní měšťan Stisla svůj podíl v uhelném dole čtyřem osobám z Míšně.

Do počátku 19. století probíhala těžba uhlí primitivním způsobem. Uhlí se těžilo ručně v nepříliš hlubokých jámách. Skutečný rozvoj uhelné těžby v severočeském regionu souvisel s výstavbou železnic v polovině 19. století (trať Praha-Podmokly, Duchcov-Most-Chomutov a další). Podél trati byla otevřena řada nových dolů a těžba začala získávat průmyslový charakter. V roce 1867 dosáhla těžba hnědého uhlí milionu tun a v roce 1879 již více než 5 milionů tun.

Sedmdesátá léta 19. století přinesla přesun dolování z ústecké oblasti na Duchcovsko, Mostecko a Chomutovsko. Vznikly četné těžební společnosti, mimo jiné Mostecká společnost pro dobývání uhlí, Severočeská uhelná společnost, Státní doly a Těžařstvo Lomské uhelné doly.

První povrchové doly
Na přelomu 19. a 20. století existovaly v oblasti severozápadních Čech desítky hlubinných dolů a začaly se objevovat i první povrchové doly. Už v roce 1908 byla v Duchcově zřízena rekultivační expozitura zemské zemědělské rady. K systematickému rozvoji rekultivačních prací dochází od 50. let minulého století.

Čtěte také:
Poznejte historii, kterou psalo uhlí
Tajuplná uhelná lebka

Během druhé světové války ovládla těžbu v severočeském uhelném revíru Sudetoněmecká důlní akciová společnost (SUBAG), kontrolovaná německým státem. Uhlí ze severních Čech sloužilo mimo jiné k výrobě syntetického benzínu.

V roce 1945 existovalo v prostoru severočeské hnědouhelné pánve 34 hlubinných a 24 povrchových lomů. Hlubinné doly postupně ustupovaly povrchovým velkolomům. V roce 1970 bylo v severních Čechách už jen 12 hlubinných dolů. V posledních letech je ale na severu Čech jediný hlubinný důl – Centrum, který je od prosince 2012 v likvidaci a nyní definitivně skončí.

Na základě dekretu prezidenta republiky byly po válce veškeré důlní podniky v severočeském revíru znárodněny a včleněny do národního podniku Severočeské hnědouhelné doly. V roce 1950 bylo v severočeském hnědouhelném revíru vytěženo 20 milionů tun hnědého uhlí, v roce 1960 téměř 40 milionů tun, v 70. letech těžba přesahovala 60 milionů tun ročně a v polovině 80. let vrcholila na téměř 75 milionech tun za rok.

Unikátní převoz kostela
Masové těžbě uhlí padly za oběť desítky vesnic a měst, například historický Most. Mimořádnou pozornost vyvolal technicky náročný přesun mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1975 převezen o 841 metrů.

V roce 1991 byly usnesením vlády vyhlášeny tzv. územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Za touto linií leží zásoby uhlí o objemu zhruba 0,9 miliardy tun. Loni v říjnu vláda rozhodla o prolomení limitů na dole Bílina. Za limity těžby tohoto lomu je řádově až 150 milionů tun uhlí.

Důl Bílina patří společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ. O prolomení limitů usilovala i další těžební společnost, Severní energetická, a to na dole ČSA u Litvínova. Zde by údajně prolomení limitů umožnilo prodloužit životnost lomu o 150 let, bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022. V severočeské pánvi těží ještě společnost Vršanská uhelná.

Podle České geologické služby bylo v roce 2012 v Česku evidováno 53 ložisek hnědého uhlí, z nichž se na 11 těžilo.

Hnědé uhlí se na území dnešní ČR těžilo krom severočeské (mostecké) pánve také v dalších dvou podkrušnohorských pánvích – sokolovské a chebské. Kromě toho se hnědé uhlí těžilo ještě v malé míře na Liberecku (žitavská pánev) a lignit (nejmladší a nejméně kvalitní hnědé uhlí) na Hodonínsku (vídeňská pánev) a Českobudějovicku (českobudějovická pánev). Nyní se těší pouze v severočeské a sokolovské pánvi (Sokolovská uhelná).

Mohlo by vás zajímat:
Norsko pomůže státnímu těžaři uhlí
U Skotska popluje první větrná elektrárna
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze