Hnědé uhlí není jen zdrojem tepla a elektřiny

Ilustrační foto: Imagio.cz

Ilustrační foto: Imagio.cz

Surovinu, které u nás leží pod zemí 733 milionů tun, by mohla v mnohem větší míře než nyní využívat různá odvětví průmyslu. Neenergetické zpracování uhlí je navíc podle oslovených expertů ekologičtější než jeho spalování, napsaly Lidové noviny.

V roce 2014 bylo v České republice vytěženo 38,2 milionu tun hnědého uhlí. Z toho 34milionů zamířilo na výrobu elektřiny a tepla, další dva miliony na vytápění domácností,“ uvedla Marcela Šafářová, ředitelka Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě. V budoucnu by však část vytěženého uhlí mohla zamířit i jinam než do elektráren, tepláren či domácích kotlů.

Pro země s dostatečnou zásobou představuje uhlí spolehlivý zdroj pro výrobu chemikálií,“ vysvětlil Jaromír Lederer z Výzkumného ústavu anorganické chemie. To je i případ Česka, velikost vytěžitelných zásob odhaduje ministerstvo průmyslu na 733 milionů tun.

Čtěte také:
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme
Zelení energie? Ďáblova alternativa

Aby však chemický průmysl mohl s hnědým uhlím smysluplně pracovat, potřebuje se dostat k co nejkvalitnější surovině. Jak prokázaly dřívější testy mosteckého výzkumného ústavu, v úvahu proto připadá především uhlí z lomů Československé armády (ČSA) a Bílina. Problémem však je, že na lomu ČSA zůstaly na základě rozhodnutí vlády zatím zachovány územní limity těžby. Na Bílině došlo k jejich korekci, ale s vytěžením uhlí se počítá pro energetické zpracování.

Hnědé uhlí je rovněž možné zplynovat, což se v bývalém Československu dělo. „Existovaly tady tři takové tlakové plynárny – v Litvínově, Ústí nad Labem a Vřesové. Na začátku 90. let Česká republika místo svítiplynu začala používat zemní plyn a plynárny zanikly,“ řekla Šafářová. O svítiplyn je ve světě stále zájem, například domácnosti a firmy v Indii či Číně jej používají k topení, svícení i vaření. Plyn může sloužit také jako surovina k výrobě vodíku a dalších látek. Tenčící se globální zásoby zemního plynu a potíže při zpracování ropných břidlic můžou výhledově důležitost svítiplynu opět zvýšit.

Další směr naznačuje modernizovaný provoz ve Vřesové, kde funguje paroplynová elektrárna, která ročně na výrobu elektřiny a tepla spotřebuje dva miliony tun uhlí. „Velmi rychle, během osmi minut, dokáže najet na plný výkon, a proto funguje jako špičková elektrárna,“ vysvětlila Šafářová.
Podle Lederera širšímu využití hnědého uhlí brání nedostatečná podpora výzkumu. „Ropu a plyn lze nahradit, stav výzkumu u nás tomu však neodpovídá,“ vysvětlil Lederer. Vědci tak mají čas do roku 2060, kdy by měl zaniknout poslední český hnědouhelný velkolom Vršany.

Miliardové zásoby

Většina hnědého uhlí vytěženého v českých povrchových lomech míří do elektráren a tepláren. V příštích letech se ale počítá, že jejich spotřeba klesne – díky modernizaci provozů i odstavování několika stárnoucích elektráren včetně Prunéřova, Mělníka či Chvaletic. Proto by se mohlo hnědé uhlí více než dnes používat v chemickém průmyslu a jiných, ekologičtějších odvětvích. Zavírání ovšem čeká i doly, letos na jaře zanikne poslední hlubinný hnědouhelný důl Centrum u Litvínova.

Chebská pánev
* Celkové zásoby, avšak už nevytěžitelné, se odhadují na 1 miliardu tun
Sokolovská pánev
* Celkové zásoby hnědého uhlí se odhadují na více než 500 milionů tun
* Využitelných je zhruba 130 milionů tun
Severočeská hnědouhelná pánev
* Celkové zásoby hnědého uhlí se odhadují na 2,9miliardy tun
* Využitelných (před limity či bez problému dostupných) je přes 600 milionů tun, ale na řadě míst se už jejich těžba nevyplatí
Žitavská pánev
* Celkové zásoby, avšak už nevytěžitelné, se odhadují na 1 miliardu tun

Mohlo by vás zajímat:
Německá Energiewende ohrožuje chudé
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
VIDEO: Výbuch srazil giganta na kolena



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze