Horní zákon jde do finále

Ilustrační foto: Imagio.cz

Novelu horního zákona, která má přinést státu víc peněz na poplatcích za těžbu nerostů, dnes poslanci poslali do závěrečného čtení. Novela mění také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová (KSČM) dnes navrhla odklad účinnosti zákona na 1. ledna 2017, a to především z důvodu, že navržený termín je nyní nereálný. „Samotný státní rozpočet schválený na rok 2016 nepočítá s navýšenými příjmy po schválení této novely. Především je to ale možnost řádných příprav dotčených těžebních společností na novelu horního zákona, tak aby mohly optimálně reagovat na značný  finanční dopad v souladu s plánovanou činností v dalších letech,“ sdělila serveru iUHLI.cz poslankyně.

Také ústavně právní výbor doporučil posunout účinnost novely zákona o jeden rok až na 1. leden 2017. Poslanci hospodářského výboru navrhli, aby výše úhrad z vydobytého nerostu byla fixována minimálně na pět let. Zvyšována by pak mohla být na základě vývoje tržních cen. Zajištěna by tak měla být stabilita podnikatelského prostředí, která je pro těžební sektor klíčová.

Prošel také další pozměňovací návrh poslance Jana Birkeho (ČSSD). Ten navrhl, aby stát neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech.

Čtěte také:
Příběh novely v čase
VIDEO: Ve Sněmovně se rozhořel boj o horní zákon

Novela předpokládá, že poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanovovat zákon, ale vládní nařízení. Výše úhrady se vypočte jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Politici se již dříve shodli na zvýšení úhrady z vydobytého nerostu o 100 procent, tedy na dvojnásobek původní výše. Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013.

Někteří poslanci chtějí v předloze navíc zakázat těžbu břidlicového plynu hydraulickým štěpením hornin nebo podzemní zplyňování uhlí.

Po závěrečném čtení ve Sněmovně se novelou horního zákona budou zabývat senátoři a pak ji ještě musí podepsat prezident republiky.

Mohlo by vás zajímat:
Novela horního zákona očima autora
Horní zákon – proměny, ohlasy a důsledky
Co říkali těžaři?



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze