Horní zákon míří do třetího čtení

paragraf2-800x600_compressedNovela horního zákona byla schválena hospodářským výborem sněmovny. Poslanci ji tak poslali do třetího čtení. Stát by měl v budoucnu získat z těžby ročně o stovky milionů korun víc.

Hospodářský výbor doporučil sněmovně přijmout návrh novely včetně pozměňovacích návrhů. Mezi klíčové patří odklad účinnosti zákona na 1. ledna 2017 a fixace výše úhrad z vydobytého nerostu minimálně na pět let. Zvyšována by pak mohla být na základě vývoje tržních cen. Měla by tak být zajištěna stabilita podnikatelského prostředí, která je pro těžební sektor klíčová.

Novela má přinést státu víc peněz na poplatcích za těžbu nerostů. Úhrada z vydobytého nerostu by se měla zvýšit na dvojnásobek původní výše, což by mělo přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013.Podíl státu by novela zvýšila na 67 procent, zatímco podíl obcí by snížila z nynějších 75 procent na 33 procent.Na příjmy rozpočtů obcí má mít změna podle vlády díky zvýšení úhrad neutrální dopad.

Čtěte také:

Horní zákon – proměny, ohlasy a důsledky
Novela horního zákona očima autora

Změnit by se měl také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Poplatek za vytěžené nerosty by už neměl stanovovat zákon, ale vládní nařízení. Výše úhrady se vypočte jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů.

Druhý návrh požaduje, aby stát neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech.

Po závěrečném čtení ve Sněmovně se novelou horního zákona budou zabývat senátoři a pak ji ještě musí podepsat prezident republiky.

Mohlo by vás zajímat:
Horní právo od středověku po současnost
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
O uhlí se často lže



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze