Horní zákon se vrací poslancům na stůl

P1020698

Ilustrační foto: Jiří Finfrle

Horní zákon se vrací na stůl poslancům, novelou se ve středu 14. října budou zabývat hned tři poslanecké výbory.

Kromě hospodářského výboru se novelou bude zabývat také výbor pro životní prostředí, zpravodajem je poslanec Václav Zemek (ČSSD). Ostře sledovaný zákon posoudí také poslanci výboru pro sociální politiku, zpravodajkou je poslankyně Hana Aulická (KSČM).

Novela horního zákona by zvýšila výnos poplatků z povrchové těžby hnědého uhlí od těžebních společnosti pro stát. Podíl státu by vzrostl na 67 procent, zatímco podíl obcí by se snížil z nynějších 75 procent na 33 procent. Úhrada by se podle vládního návrhu počítala jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle vlády je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Čtěte také: Horní zákon sklidil kritiku poslanců

Poslanci podpořili vládní novelu horního zákona v prvním čtení, přestože sklidila kritiku zejména ze strany opozice. Řada poslanců upozornila na chybějící zásadní analýzy, které mají dopady novely vysvětlit. „Je naprosto nepřijatelné, aby se kroky s tak závažným dopadem na ohrožené regiony dělaly bez řádné debaty a bez mapování důsledků,“ upozornil například poslanec David Kádner (Úsvit).

Podle poslance Milana Urbana (ČSSD) je klíčové, aby poslanci ještě před schválením zákona znali závěry ohledně aktualizované energetické koncepce a hlavně rozhodnutí vlády o limitech těžby uhlí.

Pro těžaře zásadní novela sklidila kritiku zákonodárců už koncem září v ústavně právním výboru. Poslanci výboru tehdy požádali ministerstvo průmyslu a obchodu, aby předložilo novelu ve variantě, která by zahrnovala těžební poplatky.

Návrh novely se nelíbí poslanci Marku Bendovi (ODS). „Daně a poplatky v tomto rozsahu nemůžou být stanoveny nařízením vlády. Je to neudržitelný model,“ řekl Benda. V debatě na ústavně právním výboru ho podpořil také Vlastimil Vozka (ANO), podle kterého by vládní řešení mohlo vést k nestabilitě podnikatelského prostředí.

Změna v poplatcích za těžbu nerostů má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády neutrální dopad, protože poplatek má být vyšší. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) zdůraznil, že rozhodně chce, aby obce dostaly z vydobytých nerostů minimálně stejně jako dosud. Z dobývacího prostoru obce dostanou jednoznačně více, protože zde se zvyšuje poplatek na desetinásobek.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Ve Sněmovně se rozhořel boj o horní zákon



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze