Poslední výbor horní zákon neměnil

ParagrafPoslední senátní výbor, který se dnes zabýval novelou horního zákona, doporučil Senátu schválit původní poslaneckou verzi bez úprav.

Při projednávání novely opět z řad některých senátorů zazněly připomínky k průzkumu a těžbě metodou hydraulického štěpení ve smyslu, že by zákaz měl obsahovat přímo horní zákon. To ale na jednání Hospodářského výboru odmítli zástupci jak Ministerstva průmyslu a obchodu, tak Ministerstva životního prostředí. Podle nich je stávající legislativní ochrana proti této metodě průzkumu a těžby dostatečná. „Myslím si, že bychom měli metodu hydraulického štěpení zakázat přímo v zákonu,“ snažil se iniciovat změnu zpravodaj zákona Leopold Sulovský z hnutí Ostravak. O jeho pozměňovacím návrhu se ale nehlasovalo, protože výbor přijal usnesení, že doporučuje přijmout poslaneckou verzi.

Čtěte také:
Novela horního zákona očima autora
Ministerští hájili horní zákon v Senátu

Stejně tak výbor již nehlasoval o dvou pozměňovacích návrzích, které se týkaly pětileté doby fixace u poplatků z těžby. Senátor Petr Šilar navrhoval lhůtu změnit z pěti let na dva roky a úplné vypuštění části o fixaci poplatků se snažil prosadit Libor Michálek, který v Senátu sedí za Stranu zelených, Piráty a KDU-ČSL. Náměstek ministra průmyslu Jiří Havlíček při obhajobě znění zákona opakovaně senátory upozornil, že pětiletá fixace je velmi obtížně vyjednaným kompromisem a má být pojistkou stability pro těžařský průmysl. „Pětiletá fixace poplatků je křehkým kompromisem, na kterém se shodli zástupci státu, odborů a těžařského průmyslu,“ řekl senátorům Havlíček.

Novela horního zákona má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Jejím hlavním cílem je zvýšit podíl státu na poplatcích za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Změní se ale způsob výpočtu úhrady za vytěžené nerosty, a to tak, že úhrady vzrostou. Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad.

Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Vypočítá se jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Mohlo by vás zajímat:
Horní právo od středověku po současnost
Příběh novely v čase
Evropa dováží polovinu ze spotřebované energie



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze