Doba čtení:2 m, 54 s
Horníci z hlubinných dolů by mohli odcházet do starobního důchodu ještě dříve, než navrhla vláda. Sociální demokraté při včerejším druhém čtení důchodové novely ve Sněmovně navrhli, aby tito horníci mohli čerpat penze o šest, případně dokonce o sedm let dřív než ostatní pracovníci.
Vládní návrh počítá s dřívějšími odchody do důchodu o pět let, horníci by tak mohli jít do penze zhruba v 58 letech. Pokud by prošly návrhy ČSSD, měli by nárok na penzi ještě o rok či dva dříve.
Horníci jsou vystaveni prašnosti, hluku, vibracím a vysokým teplotám, riziko zhoršeného zdravotního stavu je u nich vysoké, zdůvodnil návrh ČSSD předseda stranických poslanců Roman Sklenák. Snížení důchodového věku o pět let nepovažují sociální demokraté podle něho za dostatečné.
Poslankyně koaličního hnutí ANO Radka Maxová označila návrh ČSSD za gesto před krajskými volbami. „Z horníků dělá zboží a předvolební téma,“ uvedla.
Čtěte také:
OKD je časovaná bomba, hrozí nepokoje
Horníci řeší budoucnost bez uhlí
Kritikou nešetřila pravicová opozice, ODS si dokonce vyžádala hodinovou přestávku na jednání frakce. Markéta Adamová z TOP 09 se podivovala nad tím, že sociální demokraté nepřišli s návrhem už dřív, když předlohu dala vládě jejich ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura podotkl, že Marksová v logice ČSSD vlastně předložila špatný návrh. Marksová argumentovala tím, že situace se od podání předlohy změnila a je potřeba na ni reagovat.
Celkové výdaje na vládní opatření spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun do roku 2055. Návrh sociálních demokratů by podle jejich odhadů zvýšil náklady o 3,5 miliardy nebo o sedm miliard korun. Dřívější odchod do penze by se podle ministerstva mohl týkat přibližně 3500 horníků.
Dřívější odchod do penze by se podle ministerstva práce měl vztahovat na havíře, kteří odpracovali 3300 směn v uhelném nebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v uhelném dole méně a u uranu o 219 směn méně.
Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech. Důchodová hranice se každoročně odsouvá o dva měsíce. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, by mohli nastupovat ani ne v 55 letech.
Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle vládního návrhu by se v procentním dílu horníků nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13 274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci. Maxová navrhla ustanovení o zvýhodněném přepočtu procentní výměry starobních důchodů z novely vypustit. Zakotvení tohoto výpočtu by odporovalo principu rovnosti a znamenalo by preferenční zacházení, které nelze v demokratické společnosti tolerovat, tvrdí poslankyně.
Hlubinné doly jsou v ČR nyní provozovány zejména v Moravskoslezském kraji, a to v režii společnosti OKD. Má své doly na Karvinsku a Ostravsku, kde je čeká útlum. Hlubinným způsobem se dále těží i uran, a to v Rožné na Žďársku, tamní důl provozuje státní podnik Diamo. Hlubinné dobývání se pak v malé míře používá i v severních Čechách, kde společnost Severní energetická získala povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA.
Mohlo by vás zajímat:
Vláda má čtyři scénáře pro OKD
Německý vicekancléř varuje před opuštěním uhlí
Německá Energiewende ohrožuje chudé