Horníci možná půjdou do penze o 7 let dřív

Ilustrační foto: OKD

Ilustrační foto: OKD

Kvůli zavírání dolů a hromadnému propouštění by horníci možná mohli chodit do penze dřív ne o pět let, ale o šest či dokonce o sedm let. Návrh, který je obsažen v materiálu ministerstev průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí, dnes nejspíš představí ministryně Marksová na sjezdu hornických odborů v Praze.

V současné době se v rámci zvažovaného řešení navrhuje prodloužení doby, o kterou by mohli hlubinní horníci se stálým pracovištěm pod zemí odcházet dříve do starobního důchodu z pěti na šest, popřípadě sedm roků oproti obecnému důchodovému věku,“ uvádí dokument.

Čtěte také:
Ministři nabídnou horníkům pomoc
Babiš nechce horníkům platit dřívější důchody

Sněmovna nyní projednává novelu, podle níž by mohli horníci chodit do důchodu o pět let dřív než ostatní pracovníci. S až tříletým předčasným důchodem by tak mohli na odpočinek odejít celkem o osm let dřív, nyní tedy zhruba v 55 letech. Pokud by byl odchod do důchodu možný o sedm let dřív, mohl by nyní havíř přestat pracovat v asi 53 letech. Hranice důchodového věku se každoročně posouvá, u mužů je to vždy o dva měsíce.

Ministr financí Andrej Babiš ještě před projednáváním novely ve vládě změkčování důchodových pravidel odmítal. Jeho ministerstvo v seznamu připomínek uvedlo, že by se problémy se zavíráním dolů a propouštěním neměly řešit změnou penzijního systému a dřívější penzí, ale investicemi do regionu, vytvářením pracovních míst a rekvalifikací. Také podle někdejšího vyjádření úřadu vicepremiéra pro vědu Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je dřívější důchod nesystémový a představuje nebezpečný precedens pro případy masového propouštění.

O řešení situace v OKD jednala už několikrát i tripartita. Návrh na dřívější penzi o šest či sedm let členové vlády s odboráři a zaměstnavateli ale podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly zatím neprojednávali. Prodloužení doby dřívějšího odchodu do důchodu považuje šéf centrály za možnou variantu. „Bylo by to logické a elegantní řešení ochrany horníků a jejich rodin v kombinaci se sociálním programem,“ řekl ČTK Středula.

Ministerstvo průmyslu už začalo chystat návrh vládního nařízení o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů kvůli útlumu těžby. Propuštění havíři vyjmenovaných těžebních společností by mohli dostávat měsíčně 8000 korun a ostatní zaměstnanci 7000 korun. Ti, kteří pro firmu dělali méně než čtyři roky, by tuto podporu měli tři měsíce. Za každý další odpracovaný rok by se doba prodloužila o čtvrt roku. Maximálně by trvala tři roky. Lidé nad 50 let by dávku mohli dostávat pět let. Výdaje na příspěvky pro 4100 zaměstnanců OKD by do roku 2021 činily asi 1,2 miliardy korun.

Podobné nařízení o příspěvcích vydala vláda už před 15 lety při útlumu hnědouhelného hornictví. Tehdy se dávka 5280 korun vyplácela maximálně 30 měsíců.

Mohlo by vás zajímat:
Bakala: Žralok pravdy a lásky
O uhlí se často lže
Další krok k těžbě ve vesmíru



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze