Hrabák: Hrozí dopady do energetické bilance státu

„Pálit uhlí je to nejobyčejnější, co se s ním dá dělat. Jde z něj ale vyrábět i spoustu praktických věcí,“ říká Václav Hrabák, šéf energetické sekce Hospodářské komory. Foto: Komora.cz

Věcná, faktická a pravdivá diskuze je podle předsedy Energetické sekce Hospodářské komory Václava Hrabáka klíčem k úspěšné a prospěšné debatě s ekology i ekologisty. Energetika totiž potřebuje vědět, co se od ní v dlouhodobé perspektivě očekává.

Co nyní česká energetika potřebuje?

Energetika potřebuje mít jasný směr, kterým se má ubírat. My sice máme od roku 2015 Státní energetickou koncepci, ale vzhledem k tomu, že hlavním cílem EU je energetika šetrná k životnímu prostředí, nevyhneme se tomuto trendu ani my. To znamená, že ministerstvo průmyslu a obchodu bude muset, tak jak mu to ukládá zákon, vyhodnotit energetickou koncepci a vyhodnotit, zda jsou její hlavní cíle aktuální, nebo zda se budou muset měnit. To se obzvláště týká naší další orientace na jadernou energetiku a OZE.

Potřebujeme od státu vědět, co vlastně chce. A protože nová zařízení stojí značné finanční prostředky a návratnost vložených investic je dlouhodobá, není možné v tomhle určení experimentovat, nebo se splést!  Při strategickém rozhodování je potřeba mít na mysli, že prvořadým úkolem energetiky je zajistit koncovému odběrateli dodávky energie v požadovaném čase, kvalitě a množství a to vše za přijatelnou cenu a samozřejmě i s ohledem na životní prostředí.

Čtěte také:
A pak že nemá klasická energetika budoucnost
„Očišťování“ energetiky je zatím jen lež

Teď pohled z druhé strany. Co česká energetika nepotřebuje?

Nepotřebuje chaos v rozhodování a značné množství koncepčních změn. Nepotřebuje nejistotu pro energetické firmy a nepotřebuje nejistotu pro odběratele energie.

Diskuze okolo potenciálu obnovitelných zdrojů se vedou dlouhodobě. Myslíte si, že někde na světě energetika může být založená jen na obnovitelných zdrojích?

Podle mého názoru to při současném stavu technologií možné není. Ona se otázka energie z obnovitelných zdrojů totiž netýká jen obnovitelných zdrojů, ale celé energetické soustavy. Jde o charakter odběrů, stav přenosové a distribuční soustavy a dalších záležitostí. Je také potřeba počítat s rezervním výkonem ze stabilních zdrojů energie pro případ, že výroba energie z OZE nebude schopna pokrývat energetickou bilanci.

Na druhu stranu je potřeba připomenout, že výroba elektřiny z vodních elektráren v případě její dostatečné kapacity hraje v energetickém mixu dané země významnou úlohu. Obecně obnovitelné zdroje energie jistě mají svoje místo v energetickém mixu.

A co Česko? Mohlo by fungovat jen na elektřinu z OZE?               

Já jsem přesvědčen, že v současné době určitě ne. Jsme průmyslový stát a pro průmysl je potřeba kontinuálních dodávek energie v požadované kvalitě.

Tlak na zvyšování podílu OZE v energetickém mixu je ovšem z Evropy veliký. Co je tedy stran obnovitelných zdrojů v Česku reálné?

Státní energetická koncepce to popisuje střízlivě a s jejími současnými hlavními cíli proto souhlasí i Hospodářská komora. Výrobní portfolio, které koncepce uvádí, odpovídá budoucnosti i z pohledu emisní zátěže ovzduší. Bere v úvahu postupné snižování výroby energie z pevných fosilních paliv, počítá s nárůstem výroby z OZE, z jádra a počítá i se zemním plynem. A co je důležité, také počítá s určitým podílem tuzemských primárních zdrojů energie, tedy s určitým podílem dovozní nezávislosti. Významný úkol přisuzuje i zvyšování energetické účinnosti při výrobě, distribuci a spotřebě energie.

Je možné odstavit třetinu výkonu českých elektráren, protože ta jde stejně na vývoz? Podle ekologistů z Greenpeace by pak Česko mohlo uzavřít značné množství uhelných elektráren a snížit znečišťování ovzduší. Pomiňte při odpovědi ekonomickou realitu, neboť ekologisté ji ignorují také…

Statisticky tohle tvrzení není pravda, protože na vývoz jde přibližně 10 procent! Každý se o tom může přesvědčit na stránkách Operátora trhu s elektřinou OTE, nebo na stránkách Energetického regulačního úřadu.

Já vidím celou věc trochu jinak. Ono se totiž může stát, že se některé elektrárny odstaví proto, že jejich majitelé už nebudou chtít dál fungovat v současném prostředí nestabilní legislativy, jež stále zpřísňuje emisní limity. Některé studie přitom varují právě před možným ukončením provozu až 30ti procent zařízení, jež vyrábějí hlavně elektřinu z pevných fosilních zdrojů. A to je to, čím se musíme aktuálně zabývat. Kdyby se něco takového skutečně stalo, mělo by to fatální dopady do energetické bilance státu.

Proto je v současné době projednáván návrh o možných výjimkách pro velké zdroje elektřiny spalující pevná fosilní paliva s cílem umožnit těmto zdrojům realizovat nutná opatření v pozdějším termínu. Některé hnutí a organizace, například Greenpeace a Hnutí Duha proti tomu ovšem brojí. Přitom princip výjimek, který už odhlasovala i Sněmovna, je v naprostém souladu s unijní legislativou…

Dá se říct, jak dlouho se vracejí investice do ekologizace provozů, aby odpovídaly současným limitům?

Tak to vás zklamu, to se takhle říct nedá. To je v každém zařízení jiné. Ale určitě se dá říct, že jde o dlouhodobé procesy.

Na poslední zpřísnění limitů ze strany EU reagovaly některé firmy, včetně Elektrárny Počerady i polská vláda tím, že proti němu podaly žaloby…

K důvodům žaloby se nedá říct nic nového, všechny jsou dostatečně známé. Ale dovolím si připomenout jinou věc, kterou už jsem zmínil a již za žalobou také cítím. Současná evropská legislativa vůbec nepřihlíží k tomu, že náklady na její splnění můžou být tak velké, že nebudou majitele motivovat k investicím. Pak nezbude, než elektřinu dovážet. Jenže v současné době to může být problematické.

Jak vůbec vnímáte roli ekologických, či spíše ekologistických organizací, které jsou v oblasti energetiky velmi aktivní?

Já těmto organizacím přiznávám, že dělají dobře, když nám všem připomínají, že se musíme k Zemi chovat slušně. Ale chtěl bych s nimi diskutovat věcně, fakticky, pravdivě, protože jen tudy vede rozumná cesta do budoucnosti. Náš cíl musí být společný – zajistit potřebnou energii pro spokojený život obyvatel a také kvalitní životní prostředí. Bohužel, ne vždy se nám daří takovouto komunikaci navázat.

Václav Hrabák

Jednatel kladenské energetické společnosti ITES, která působí na trhu již 25 let a zajišťuje teplo například pro Kladno, Beroun, Odolenu Vodu, nebo Milovice. Současně je také předsedou Energetické sekce Hospodářské komory.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje