Inercom žádá o uznání nákupu aktiv ČEZ

ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Foto: wikipedia.org VítVít

Bulharská firma Inercom oznámila, že znovu požádala antimonopolní úřad (KZK) o souhlas s nákupem bulharských aktiv energetické společnosti ČEZ. Smlouvu, která vyvolala kontroverze, firmy podepsaly letos v únoru, ale v červenci KZK její realizaci znemožnil se zdůvodněním, že by Inercom získal na trhu dominantní postavení.

Obchodní transakce, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,2 miliardy korun), vyvolala pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nejasné také bylo, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.

Čtěte také:
Únik dat ČEZ hraničil s trestným činem
Babiš chce vysvětlit bulharskou transakci ČEZ

Zamítavé stanovisko bulharského antimonopolního úřadu (Komise na ochranu hospodářské soutěže) následovalo po bezradnosti vlády, jak situaci kolem obchodu s aktivy ČEZ vyřešit. Opozice kvůli záležitosti vyvolala velký skandál a zahnala kabinet premiéra Bojka Borisova do úzkých.

KZK své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné tím, že Inercom by získal výsadní postavení na energetickém trhu vzhledem ke své velké aktivitě v oblasti fotovoltaiky.

Inercom v dnešním sdělení uvedl, že nové oznámení o transakci s ČEZ podal u úřadu poté, co provedl významné změny k “odstranění všech předpokladů a obav” KZK ohledně možného získání dominantního postavení na energetickém trhu. Po restrukturalizaci již součástí portfolia Inercomu nejsou výrobci elektrické energie z fotovoltaických elektráren, což byl jeden z důvodů rozhodnutí komise transakci nepovolit, oznámila podle bulharských serverů společnost, jejímž vlastníkem je Ginka Varbakovová.

ČEZ kvůli zamítnutí obchodu podal na bulharský antimonopolní úřad začátkem srpna správní žalobu. Rozhodnutí KZK podle vyjádření finančního ředitele společnosti Martina Nováka nedává smysl a je neopodstatněné.

Na bulharský trh vstoupil ČEZ ke konci roku 2004. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu více než třem milionům obyvatel Bulharska.

Elektrická energie a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení proudu v roce 2013 vedlo k pádu Borisovovy první vlády. Také plánovaný prodej aktivit společnosti ČEZ firmě Inercom vyvolal letos v Bulharsku protivládní protesty.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
Japonci začali těžit na mořském dně
Ve Švýcarsku vyvíjejí elektrogiganta