Island zachvátila bitcoinová horečka

Jedním z hlavních mezinárodních center pro těžbu bitcoinů se v posledních měsících stalo poklidné pobřežní město Keflavík v opuštěné jižní části ostrova. Foto: wikipedia.org Marek Ślusarczyk

Žijeme v opravdu zvláštním světě. Třeba na Islandu se v letošním roce spotřebuje více energie na tzv. těžbu bitcoinů a dalších virtuálním měn než kolik spotřebují domácnosti.

Na provoz počítačů, které vytvářejí bitcoiny a další virtuální měny, je potřeba obrovské množství elektřiny a na ostrově s množstvím obnovitelných zdrojů energie si vytvořila svoji základnu řada firem zaměřených na virtuální měny.

Čtěte také:
Uhlí bude důležité ještě desítky let
Nové emisní limity vyjdou na miliardy

Relativně náhlý růst nového odvětví již přiměl i zákonodárce Smáriho McCarghy z islandské pirátské strany navrhnout zdanění zisku bitcoinových těžařů. Iniciativu zřejmě přivítají Islanďané, kteří jsou vůči spekulativním finančním aktivitám skeptičtí po katastrofální bankovní krizi v roce 2008.

Spotřeba energie roste kvůli zvyšujícím se nákladům na produkci a shromažďování virtuálních měn. Těžba je vlastně vypouštění jednotlivých mincí virtuálních měn do oběhu. Těžbu provádějí počítače, které musí vyřešit složité matematické výpočty kvůli ověření měny a jejímu zařazení do oběhu. Odměnou za to těžaři získají určité množství mincí. V případě bitcoinu má být vytěženo 21 milionů mincí a zbývá jich ještě vytvořit 4,2 milionu. Jak vstupuje od oběhu stále více mincí, jsou potřeba k jejich vytvoření stále výkonnější počítače, aby udržely krok s výpočty, a to znamená více energie.

Jedním z hlavních mezinárodních center pro těžbu bitcoinů se v posledních měsících stalo poklidné pobřežní město Keflavík v opuštěné jižní části ostrova. Těžaře láká hlavně místní chladné počasí, které lze využít pro chlazení počítačových serverů, a příznivé ceny elektřiny díky výrobě elektřiny z geotermálních a vodních elektráren.

Vydáme desítky, možná stovky megawattů na produkci něčeho, co nemá žádnou hmatatelnou existenci.

Manažer elektrárenské firmy Hitaveita Sudurnesja Jóhann Snorri Sigurbergsson uvádí, že těžba virtuálních měn zdvojnásobí letos svoji spotřebu. Datová centra na těžbu bitcoinů budou podle něj potřebovat zhruba 840 gigawatthodin elektřiny, zatímco domácnosti zhruba 700 gigawatthodin. Island má kolem 340 tisíc obyvatel.

Island býval mezinárodním centrem financí, vše však skončilo obrovským bankovním krachem a země se stala v roce 2008 jedním ze symbolů globální finanční krize. Politické nepokoje po finančním krachu vynesly do islandského parlamentu pirátskou stranu. McCarthy zpochybňuje hodnotu těžby bitcoinů pro islandskou společnost. „Vydáme desítky, možná stovky megawattů na produkci něčeho, co nemá žádnou hmatatelnou existenci a reálné využití pro lidi mimo oblast finančních spekulací. To nemůže být dobré,” řekl.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje