Doba čtení:2 m, 30 s
S jádrem je to jako s aerolinkami, jsou statisticky nejbezpečnějším způsobem dopravy, ale když u nich dojde k nějaké nehodě, mívá to fatální následky. Foto: iUHLI

V následujících dvou třech dekádách není možné, aby obnovitelné zdroje převzaly většinu výroby elektřiny. Určitě ne, dokud nedojde k zásadnímu průlomu ve skladování této energie. „Otázkou jsou také náklady, které jsou zatím při zavádění OZE obrovské,“ upozorňuje v rozhovoru jaderný fyzik Vladimír Wagner.

„Vysvětlení jaderného fyzika finančnímu poradci, proč musí Japonsko využívat jadernou energii,“ tak se jmenuje článek Vladimíra Wagnera napsaný na základě výzvy známého ekonoma Vladimíra Pikory. Negativními důsledky aktivit Greenpeace se zase zabýval v textu „Proč se v Německu a Polsku dále rozšiřuje těžba uhlí?“ To je jen malá ukázka z tvorby Vladimíra Wagnera. Píše srozumitelně, na základě fakt a bez ideologie.

Čtěte také:
Rakušané chtějí kontrolovat české jaderné elektrárny
V Temelíně začali zavážet palivo do reaktoru

Jste jaderný fyzik. Je podle vás jádro bezpečným zdrojem elektřiny?

Jako každý zdroj má jádro negativa i pozitiva a samozřejmě i rizika. Opatření k bezpečnosti jaderných elektráren jsou dnes taková, že riziko je extrémně nízké. Ale vyhnout se mu úplně nejde, jak ostatně ukazuje Černobyl a Fukušima.

Dá se nebezpečnost jádra nějak porovnat s možnou nebezpečností ostatních zdrojů?

V takovém porovnání vám jádro vyjde jako jeden ze statisticky nejbezpečnějších zdrojů. Výbuchy plynu, závaly, protržené přehrady, to je o dost častější, než havárie v jaderné elektrárně. I při spalování biomasy dochází k tragédiím, stejně jako v bioplynových stanicích. Ale nehoda v „jaderce“ je nejviditelnější.  S jádrem je to jako s aerolinkami. Ty jsou statisticky také nejbezpečnějším způsobem dopravy. Ale když u nich dojde k nějaké nehodě, mívá to fatální následky. A nikoho v tu chvíli nezajímá, kolik lidí zabijí každý rok neukáznění řidiči…

Dokážete si představit energetiku postavenou jen na obnovitelných zdrojích? Třeba v Německu? V česku?

Jak kde. U obnovitelných zdrojů je silná závislost na přírodních podmínkách, takže někde to fungovat bude a jinde jen trochu. Norsko, nebo Island mají přírodní podmínky, které umožňují mít energetiku postavenou na OZE. Jiné země si to nemůžou dovolit, dokud nedojde k zásadnímu pokroku v možnostech ukládání energie. To je i případ České republiky, která nemá v oblasti OZE moc dobré podmínky.

Jak velká může být – reálně – role obnovitelných zdrojů v Evropě v nejbližších 20letech?

V nejbližších 20 – 30 letech se v Česku plánuje zhruba třicetiprocentní podíl OZE na energetickém mixu. To by mohlo být reálné. I když nikdo zatím nespočítal, jaké to bude reálně znamenat náklady. V rámci celé Evropy, s možnostmi větrných farem na jejím severu a fotovoltaiky na jihu můžou mít obnovitelné zdroje ještě větší podíl. Ale ani v tomto případě nepovažuji za reálný podíl na úrovni 50 procent, nebo dokonce více. Rozhodně ne do té doby, než dojde k nějakému zásadnímu objevu, který umožní opravdové a dostupné skladování elektrické energie.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu