Stane se jádro tahounem české energetiky?

V souvislosti s jadernou energetikou se již řadu let hledá místo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Foto: ČEZ

Podle Státní energetické koncepce (ASEK), kterou vláda schválila v květnu 2015, má být jaderná energetika hlavním zdrojem výroby energie v Česku v dalších desetiletích. Tento plán má však celou řadu úskalí.

V červnu téhož roku vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který připravilo ministerstvo průmyslu spolu s ministerstvem financí. Podle plánu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.

Čtěte také:
Rakouská energetická schizofrenie

Horní Rakousy odmítají rozšíření Dukovan

Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny v Česku podílí zhruba 35 procenty, po dostavbě dvou bloků by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst asi na 50 procent. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) k tomu uvedl, že z pohledu státu je klíčová zejména stavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037. Urychlení přípravy nového bloku v Dukovanech zmínil premiér Sobotka letos v dubnu mezi hlavními úkoly nového ministra průmyslu Jiřího Havlíčka (ČSSD).

Plán obsahuje tři základní varianty financování výstavby. Stát nejvíce preferuje investici prostřednictvím majitele a provozovatele jaderných elektráren, kterým je energetická firma ČEZ, popřípadě její dceřinou společností. Variantu výstavby pod vedením nové dceřiné společnosti firmy ČEZ podpořil květnu 2015 i premiér Sobotka. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že stavbu nového bloku v Dukovanech by měl financovat samotný ČEZ.

Většinově státní energetická firma ČEZ je jediným majitelem a provozovatelem jaderných elektráren v Česku. Provozuje jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku a v Temelíně na Českobudějovicku.

Dostavba dvou nových jaderných bloků v Temelíně se připravovala již před několika lety (elektrárna má dva výrobní bloky, čtyři bloky měla mít již podle původních plánů z 80. let). V srpnu 2009 ČEZ zahájil výběrové řízení na dostavbu. V únoru 2011 pak vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Nabídky na dostavbu podaly americká společnost Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200, skládající se z firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress, a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil. Tendr společnost ČEZ zrušila v dubnu 2014 poté, co jí vláda odmítla dát požadované záruky návratnosti investice. Vláda vyjádřila zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky, ovšem bez jakéhokoliv typu státních záruk. Stavba nových bloků měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025 a odhady nákladů se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun.

V souvislosti s jadernou energetikou se již řadu let hledá místo pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Letos v březnu ministerstvo životního prostředí nevyhovělo žádosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) o prodloužení možnosti provádět průzkum ve všech sedmi lokalitách vytipovaných pro úložiště. Průzkumy tak musely být zastaveny. Proti úložišti dlouhodobě vystupuje společenství obcí a spolků, které jsou dotčené jeho výstavbou.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze