
Výstavba elektrárny Adularya v Turecku, která v podstatě položila firmu Vítkovice Power Engineering, je noční můrou řady českých státních institucí. Přinášíme přehled událostí, které k současnému stavu vedly.
V dubnu 2010 bylo oznámeno, že hnědouhelnou elektrárnu Adularya postaví konsorcium společností Vítkovice Power Engineering a BTG z vítkovického holdingu. Výše zakázky tehdy činila 300 milionů eur (zhruba 7,6 miliardy korun). Stavba začala v září 2010.
Čtěte také:
Vyroste v Turecku první jaderná elektrárna?
Turecká miliardová díra
V březnu 2011 podepsala společnost ČKD Praha DIZ kontrakt o dodávce dvou kompletních strojoven za 1,2 miliardy korun pro elektrárnu. Do projektu byly následně zapojeny i další firmy. Česká exportní banka (ČEB) zahájila financování stavby elektrárny. Zakázku pak pojistila státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).
V květnu 2014 Lidové noviny uvedly, že ČEB pozastavila čerpání půjčky pro Adularyu. Důvodem pozastavení byl spor českých a tureckých firem o navyšování nákladů na stavbu.
Před Vánoci roku 2015 se strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group, pod kterou patřila firma Vítkovice Power Engineerig, dohodla s tureckou stranou na parametrech dokončení elektrárny. Termín dokončení stavby byl ale několikrát odložen.
Elektrárna začala dodávat proud 29. ledna 2016. Posléze se ale ukázalo, že dodávané uhlí bylo jiné, než se předpokládalo a blok tak nemůže fungovat. Dokončení stavby se oddálilo.
Uprostřed prázdnin roku 2016, konkrétně 26. července server IHNED.cz uvedl, že po pokusu o puč v Turecku je ohrožena mnohamiliardová půjčka ČEB na stavbu elektrárny. Manažery mateřského holdingu Naksan zatkla turecká policie kvůli údajnému spojení s pučisty. Do firmy byli soudem následně jmenováni takzvaní vládní správci.
O měsíc později 23. srpna 2016 přišlo oznámení, že již tři firmy ze společnosti Vítkovice Holding jsou v insolvenčním řízení, včetně Vítkovice Power Engineering, která se podílí na stavbě elektrárny. V srpnu 2017 na sebe firma podala návrh na konkurz.
Již během podzimu 2016 se do věci více vložila česká vláda. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) 23. listopadu 2016 řekl, že vláda se chce dohodnout s Turky na minimalizaci škod z nedokončeného projektu stavby elektrárny. V prosinci se pak ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a turecký premiér Binali Yildirim v Ankaře shodli na tom, že projekt výstavby tepelné elektrárny by měl pokračovat.
Generální ředitel mateřské společnosti Vítkovice Libor Witassek 15. června 2017 řekl, že skupina je schopna v horizontu deseti až 12 měsíců projekt elektrárny v Turecku dokončit. O měsíc později Hospodářské noviny napsaly, že turecká vláda souhlasí s plánem české vlády na prodej či převzetí elektrárny. Na řešení problému se státním úvěrem zhruba 12 miliard korun od ČEB se Turecko dohodlo po roce jednání.
Před pár dny, konkrétně 8. ledna 2018 Ministerstvo financí uvedlo, že ČEB požádala EGAP o zaplacení miliardové pojistky kvůli nedokončené elektrárně. Celková pojistná angažovanost EGAP je podle dřívějších informací 16,1 miliardy korun, nesplacená výše jistiny úvěru ČEB je 11,7 miliardy.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu