Jaký bude osud dolu Frenštát?

Důl Frenštát vznikl v Beskydech v 80. letech minulého století, uhlí se v něm ale nikdy netěžilo a je zakonzervovaný. Foto: OKD

Ministerstvo financí bude zjišťovat u vedení těžební společnosti OKD, jak se firma postaví k otázce černouhelného Dolu Frenštát, o jehož likvidaci usilují okolní samosprávy a spolky. Zástupcům samospráv to slíbil náměstek ministryně Ondřej Landa.

Důl Frenštát vznikl v Beskydech v 80. letech minulého století, uhlí se v něm ale nikdy netěžilo a je zakonzervovaný.Zástupci samospráv jednání vyvolali poté, co OKD počátkem dubna převzal státní podnik Prisko a stát do firmy dosadil nové vedení. OKD se předloni dostala do úpadku a prošla reorganizací, její stejnojmenná nástupnická společnost nyní plánuje postupný útlum dolů rozložený do roku 2026. Poslední důl by měl být uzavřen v roce 2023. „Do měsíce snad budeme vědět jejich reakci a potom se domluvíme na dalším jednání,” uvedl předseda sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba ke zjišťování postoje OKD k Dolu Frenštát.

Čtěte také:
Jaký osud čeká důl Frenštát?
Bakala: Žralok pravdy a lásky

Ministerstvo financí chce jako vlastník Priska podle Uruby těžbu OKD utlumit. „Bylo tam řečeno, že ministerstvo financí bude držet linii postupného útlumu těžby na Ostravsku, od toho určitě neuhnou, do čehož zapadá i likvidace Dolu Frenštát,” řekl předseda sdružení Naše Beskydy.

Samosprávy z okolí dolu proti těžbě ve Frenštátu protestují, protože se obávají toho, že by se tak nenávratně zničila okolní příroda. Na konzervační režim dolu OKD podle dřívějších informací vynakládá 30 milionů korun ročně. Asi 50 stavbám dolu, včetně těžních věží, v minulosti vypršelo povolení a stavební úřad ve Frenštátu pod Radhoštěm rozhodl, že se mají zbourat. O prodloužení trvání staveb a jejich zbourání vedlo OKD se samosprávami několik soudních sporů.

Mohlo by vás zajímat:
O uhlí se často lže
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme
Další krok k těžbě ve vesmíru