Projekt jezera Cospuden se vydařil

Jezerní plocha Cospuden zaujímá 439 ha, břehová linie přesahuje 10 km. Foto: wikipedia.org

V těsném sousedství Lipska se během posledních 17 let podařilo dokonale přeměnit zatopenou zbytkovou jámu uhelného lomu Cospuden ve funkční rekreační jezero s vysokou estetickou hodnotou. Díky zasazení do krajiny, kvalitě vody, přirozené rekultivaci břehů, bohaté infrastruktuře a elegantní marině většina návštěvníků jezera netuší, že se tady ještě v roce 1992 těžilo uhlí.

Počátky těžby hnědého uhlí ve středoněmeckém revíru byly zaznamenány zhruba před 300 lety. První povrchové doly se tady otevíraly začátkem 20. století a svůj největší rozvoj vykázaly v 60. až 80. letech, za časů NDR. Rozšiřování povrchové těžby si vyžádalo likvidaci četných obcí. Tento osud postihl v roce 1974 rovněž starobylý Cospuden – část města Markkleeberg, u samotných jižních hranic Lipska, napsaly Hornické listy.

Čtěte také:
Spor o pozemky okolo jezera Milada
VIDEO: Jezero Most napuštěné za minutu

V délce 11 km musel být přeložen tok řeky Weisse Elster. Těžba v dobývacím poli Cospuden (s rozlohou 3 km²) velkolomu Zwenkau byla zahájena v roce 1981. Během nepřetržitého provozu vydala celkem 87 mil. t hnědého uhlí, při příkryvném poměru skrývky vůči uhlí 3 : 1. Cospuden byl jedním z nejrentabilnějších lomů středoněmeckého revíru.

Již v dobách NDR se počítalo se zaplavením budoucí zbytkové jámy Cospuden, a to právě vzhledem k opravdu těsné blízkosti Lipska. Lom měl těžit uhlí až do roku 1996, ovšem přišla revoluce s pádem Berlínské zdi a občanská iniciativa STOP COSPUDEN si vynutila zastavení těžby o celé 4 roky dřív.

Už v roce 1991 byly na státní náklady zahájeny sanační a rekultivační práce a v letech 1993 až 2000 se budoucí jezero Cospuden napouštělo důlními vodami z aktivních povrchových dolů Profen, Schleenhain a Zwenkau. K uvažovanému dotování vodou z řeky Elster nakonec ani nemuselo dojít. První červen 2000 byl slavným dnem otevření jezera Cospuden veřejnosti. A lidé si hned krásné jezero pojmenovali po svém – Costa Cospuda, Badewanne (koupací vana pro Lipsko) nebo Cossi.

V prostoru na jih od Lipska vznikala současně řada dalších – větších i menších jezer ve zbytkových jámách bývalých těžebních lokalit. Cospuden ale zůstává tím prvním – pilotním projektem, vzorem nejen pro novou jezerní oblast ve středním Německu. Průkopnický duch, nadšení a odvaha projektantů a dalších tvůrců jezera se vyplatily. Jezerní plocha Cospuden zaujímá 439 ha, břehová linie přesahuje 10 km. Nejpůvabnějším místem u jezera Cospuden je přístav Zöbiger s terasami nad vodní hladinou, přístavními budovami, marinou pro 300 lodí a také přilehlou krásnou pláží, která se stačila proslavit už v celém Německu.

Určitě je nejdelší v Sasku. Ročně sem zavítá přes půl milionu návštěvníků – za odpočinkem, plaváním, veslováním, jachtingem, potápěním, nebo jen tak za pozorováním krásné a živé krajiny. Západy slunce jsou právě v Zöbigeru úchvatné a nejčastěji fotografované. Hladinu Cospuden v sezoně brázdí dva parníky. Bohatě vybavená je i půjčovna lodí všech možných typů – včetně kulatého grilovacího člunu.

Cyklostezka obkroužila celé jezero a je propojena s hustou sítí cyklistických tras spojujících střed Lipska (od jezera Cospuden je vzdálen 11 km) a další jezera v okolí. Samozřejmostí jsou místa vyhrazená na pikniky. Originálním nápadem bylo zřízení sauny, se skokem k ochlazení přímo do jezera. Velkým magnetem je také šestijamkový golfový areál s výhledem na jezero. Zdálo by se, že všechno, co dokázal za téměř 16 let po zaplavení zbytkové jámy silný a dynamický tým plánovačů, politiků, úředníků, firem, sponzorů, stáních a vědeckých institucí, provozovatelů, cestovních i realitních kanceláří, je úžasné a hotové.

Byla to obrovská společná práce a její základ byl v kvalitně provedené báňské sanaci, která umožnila výstavbu rekreační oblasti. Stále je však zapotřebí odvaha k velkým i menším rozhodnutím týkajícím se budoucnosti pilotního projektu Cospuden. Jde o ekologicky únosná a lidem dobře sloužící moderní řešení splavnění všech nových velkých jezer v oblasti na jih od Lipska a také o vyřešení narůstajících potřeb kapacitních parkovišť a doplňkové infrastruktury.

Aktuálně probíhá výstavba kanálu Harth, což je splavná vodní trasa mezi jezery Cospuden a Zwenkau. Protože propojovací 790m kanál vede v prostoru lomových výsypek, které byly sypány nakypřenými skrývkovými zeminami do výšky 60 m, bylo nezbytné terén zhutnit a vylepšit jeho únosnost. Konkrétně to představovalo na ploše 70 tis. m² zarazit do hloubky 19–25 m přes 19 tis. stabilizačních pilotů a sloupů s vtlačeným štěrkem.

Navíc tento prostor protínají mosty dálnice A 38 a proto je nutný monitoring pohybu zemin. Město Lipsko spolu s obcemi, občanskými sdruženími a spolky musí i nadále zkoumat své možnosti, hledat cesty k realizaci dalších záměrů, a přitom nezapomínat na hornickou historii, pečovat o jezero a zabezpečovat další rozvoj širšího území.

Mohlo by vás zajímat:
Obnovitelné zdroje? Kam vítr, tam analýza
Bývalá šachta vyrábí elektřinu z vody
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů